dauma

V dubnu jsme navštívili naše příbuzné všichni čtyři - manžel, já, Jonášek a Mášenka. Pro Mášenku to byla druhá návštěva. Jeli jsme šalinou na Svoboďák na jarní trhy, bylo docela pěkně, sice pod mrakem, ale dalo se už sedět venku s vínečkem. Se švagrovou jsme si daly 2 deci růžového a navrch ještě jednou. Pěkně jsme si popovídali všichni a vůbec se nám nechtělo zvedat. Vydali jsme se na Petrov procházkou přes Zelný trh a nejprve jsme namířili za vzpomínkou na Schillingrovo náměstíčko. Jó, tam se toho změnilo. Domy opravené a na konci k ulici Husova jsme narazili na hejno havranů. Jsou překrásní! Tady jsem přijížděla a vystupovala z kolejí na fakultu. Ulička k Zelňáku vede z kopečka a cesta ve zkouškovém období byla svědkem mého sevřeného hrdla, bušení srdce, žaludku na vodě a třesoucích se kolen. Otevřelo se náměstí s trhem a pod ním velká šedá budova fakulty. Zastavilo se mně srdce a chtělo se mi utéct. Právnická fakulta v náhradních budovách za socíku. Z pohledu ze předu bylo v pravé