dauma

Včera odpoledne jsme jeli na výlet do Sobotky a Vesce. Manžel někde objevil, že ve Vesci je spousta dřevěnek. Poněvadž jsme neměli kávu doma po obědě ( uvařila jsem plněné papriky s rýží ), stavili jsme se nejdříve v Sobotce v cukrárně. Objednali jsme si ledovou kávu a manžel ovocný řez a já věneček. Tak hezky se na mě smál za sklem chladícího boxu. Byl vynikající - tradičně krém, ale méně, a hora šlehačky. Mana nebeská. Fotografie z města a vesničky bude v následujících článcích. Manžel vedl Jonáška, já jsem fotila. Za 4 hodiny, včetně cesty tam i zpět, jsem vyfotila 222 fotek. Veké překvapení nám připravil Jonášek. Ve Vesci běhal volně ( do vesničky nejezdí ani autobus, ona je na " konci světa " ). Jako vždy jsem se zdržela focením a ani jsem nevěděla, že manžel Jonyho pustil z vodítka. Šla jsem pak pomalu za nimi a proti šel mladý pán a smál se a řekl mně, že pejsek byl v bažinci. Ve vesničce bylo hodně bažiců, dokonce i jezírka v zahradách byla pokrytá bažincem. Už jsem v

Jízda králů se odehrála v neděli. V pondělí jsme s manželem jeli na hřbitov zapálit svíčky a vytrhat plevel,který se protlačil mezi hrobkami. Po obědě mě pozvala kamarádka Tánička na jejich zahradu. Manžel šel na náměstí , kde se hrál plážový volejbal. Bylo to báječně strávené odpoledne. Neviděli jsme se skoro třičtvrtě roku. Zjistila jsem, že v zahradě mají velké změny. Velká pergola a bazén. Zdenek ( její mnažel mně ) mně říkal, žeTáňa bazén rezolutně zamítala . Nastalo horko a vnouček se chtěl koupat a plavat. Hned v ten den vpodvečer se vydali koupit bazén. .Co by babička neudělala pro svého vnoučka, že? Zdenek je moc šikovný, pergolu vyrobil bytelnou a perfektní. Na střechu ještě položil panel, v němž se ohřívá voda do bazénu a nové sprchy. "Táňa plánuje, já vyrábím" smál se. Hodně jsme se nasmáli, pili kávu, víno a také jedli. Domů jsem přišla o půl 11. V úterý manžel umýval okna, a to vám řeknu, hodně velká. Já jsem dělala takové ty domácí práce a chodila s Jonáškem na

Jen co skončili s prací kominíci, jsme pozdě večer sundali folie z nábytku trochu to dama pofackovali úklidem a sbalili jsme se. 29. 6. jsme vyrazili na Slovácko. Strašně jsme se tam těšili. Měli jsme naplánováno spoustu akcí. Hned v neděli probíhala v Hluku Jízda králů. Ráno k nám dorazili švagrová se švagrem a jeli jsme v jednom autě společně. Moje švagrová Anka viděla tuto slavnost vůbec poprvé. Bylo horko, proto jsme u hlucké tvrze navštívili naši oblíbenou cukrárnu, která je v soukromých rukou jedné rodiny. Vše pečou doma a vyrábějí i domácí kopečkovou i točenou zmrzlinu v 10 variacích ze zdrojů místních pěstitelů a farmářů. Ke kávě jsme jedli vynikající zákusky. Slastně jsme se olizovali. Průvod vycházel kolem 13,30 hodin. Našli jsme si místo hned u silnice naproti rozkošného domečku, abychom mohli fotit celé postavy, nejen v zástupu lidí pouze hlavy. Hrála hudba, tancovalo se, zpívalo. Krále doprovázeli pážata a jezdci na krásně ozdobených koních. Jezdci měli vtipné hlášky a krá

Tento způsob jara a léta je zvláštní. Tulipány a narcisy kvetly dva měsíce. Do toho kvetly kosatce a červené pivoňky. kterých jsem si vůbec nevšimla. Viděla jsem jen spadané okvětní plátky. Ostatní pivoňky měly jen 2 - 4 květy. Zasetá a zasazená zelenina byla mizerná, takže taky nic. Ale růže mě příjemně potěšily. Po zimě, kdy se zdálo, že zmrzly, jsem je ostříhala až k zemi. Větve byly úplně černé bez života. Všechny obrazily a nasadily, kromě jedné, poupata. Vyplela jsem všechny záhony. Bylo horko, každý den jsem zalévala hadicí , vodou ze studny záhony a trávu na dvoře. Protože dlouho nepršelo, nebyla v sudu žádná voda. Sibiřské kosatce kvetou později. Planá růže - asi před 7 lety jsme vykopali u silnice dva malé oddenky. Někde jsem četla, že se se ty růže jmenují rosela. Nyní jsou z nich rozložité keře. Sušila jsem pvní bylinky - tady tymián. Bílá pivońka měla vždy tolik květů, že i když byla podepřena, měla obrovské květy, které ležely až na trávě mimo záhon. Byla to veliká krasav

Poslední týden v červnu, jak už jsem psala v minulém článku, nastoupili kominíci k vyfrézování komínů a vyvložkování. Nejprve jsem musela v kuchyni odstranit police a pokrýt folií nábytek ve třech místnostech. V tom horku jsem se při přetahování folií strašně upotila. Roztahování jemných velkých folií mně dala dost zabrat. Jonášek se moc divil, co že se to tady děje? Nejraději byl se mnou v ložnici na posteli. Hotovo. Stihli to za 4 dny! Jak slíbil,tak dodrželi. Pracovali nepřetržitě od rána do osmi večer. Byla strašná vedra. Nabídla jsem jim, aby se u nás osprchovali ( vypadali opravdu jako správní kominíci, černí od hlavy k patě a z obličeje byly vidět jen oči a ústa ). Nahlédli do koupelny a s hrůzou v očích i v hlase zvolali, to ne, proboha to ne, zaprasili bychom vám ji. Omyli se do půl pasu hadicí s vodou z pumpy. Kdykoli jsem jim uvařila kávu, vypili ji naráz ve stoje a zase do práce. V komíně ke krbu a kachlákům byly různé výstupky, hodně se nadřeli, vložka tam šla natlačit hod