dauma

Jonášek měl zase problémy se zádíčkama a musel jezdit na injekce a brát antibiotika. Zničeho nic po ranní studené procházce najednou začal mít bolesti a seděl nehnutě. Ptala jsem se pana doktora, jestli si záda nemohl nachladit a on i to mimo jiného připustil. Po večerech jsem pletla svetr pro našeho miláčka. Ještě před 20ti lety bychom se smáli (a to jsme se tedy opravdu tehdy smáli - ovšem ne před páníčkama ), že za chvilku budou mít pejsci i bačkůrky. A to jsme vůbec netušili, co se všechno v té době v Americe pro domácí mazlíčky vyrábí!? Náš Jonášek se nejen nerad fotí, ale nechce si ani změřit své míry na nový svetýrek. Jakmile se blížím s krejčovským metrem začne lítat po místnostech jako zajíc. Nemám šanci ho chytit. Musím použít lsti a nalákat ho na šunkový salámek. A v tom ho rychle chňapnu, ale on ještě rychleji se převrátí na záda a mele sebou. Zkoušela jsem to, když usnul, ale ani tak se mi nedařilo. Pomohl mi manžel, že se ho snažil držet, ale on s sebou mrskal, že jsem vů...

V časopisu, který jsem uvedla v předchozím článku, jsem se dočetla, že v listopadu má vyjít ještě Decor Vánoce. Honem jsem pelášila s Jonáškem do našeho Tabáku a papírnictví zároveň ( je to taková trošku větší dřevostavba než obvyklé stánky a je postaven na soukromém pozemku a má tam i tatranky, bonbóny, hračky - prostě skoro jako vesnický krámek ). Nikde jsem Decor neviděla, tak jsem se zeptala toho kluka ( kterého znám od dětství, říkám mu kluk, i když je mu přes čtyřicet, zvyk je železná košile ), jestli už přišel a on mi ho hned vytáhl z pod pultu. On ví, jaké časopisy hledám a bere třeba i jedno číslo jen pro mě. Teď jsem se zarazila, že by tady u nás ve čtvrti nikdo neštrikoval, neháčkoval, nepletl a nešil ? Kupovala jsem dřív ještě Rozmarýnu a Ona ví, ale vloni jsem dostala předplatné od Ježíška, tak jsem mu zase poslala s prosbou složenky na zaplacení na příští rok. Decor si kupuji s tématy Velikonoce a Vánoce. Zase plno nápadů, jen mít čas. Já se tady šmodrchám ještě pořád (...

Nejprve bych vám všem, které jste mi napsaly krásné komentáře, chtěla hodně poděkovat. Jsem za ně opravdu moc vděčná. Dnes jsem zase vnímala na procházce s Jonáškem krásu kolem sebe. Ještě jednou vám děkuji. Myslím, že jsem někdy v říjnu koupila časopis Decor advent. Dnes jsem si jej prohlédla a zalíbila se mi tam spousta věcí. Velká škoda, že vnoučátka nemám blíž, abychom mohli vyrábět různé vánoční ozdoby a přáníčka, vyšívat i vystřihovat. Tady malá ukázka - " kdybyste nevěděli, co dělat ". Tady šatičky pro Nelinku i pro jiné malinkaté slečny. Každý si v něm najde inspiraci všeho druhu. Omlouvám se, že neumím řadit obrázky vedle sebe, jak by měly jít a nemám mezi něma mezery, protože jsem to dávno zapomněla. Přeji vám všem krásný den Dáša

Koupila jsem si knihu o vyšívání. Když jsem chodila ještě ve čtvrté třídě do družiny, byla tam jedna vychovatelka, která byla velmi aktivní, na rozdíl od jiných, které seděly za stolem a vlastně vykonávaly jen dozor, abychom všichni potichu seděli. Vychovatelka se jmenovala Olinka a dodnes na ni s láskou vzpomínám. S ní se mi v družině líbilo. Vyzvala páťáky, jestli by se chtěli naučit ručním pracím. Přihlásilo se asi 8 holek a 2 kluci. Já jsem za ní zašla, jestli by mě vzala do kroužku k páťákům. Vzala mě. Do té doby jsem uměla jen háčkovat krátký sloupek - háčkovala jsem medvídkům oblečky. Olinka nás naučila skoro všechny sloupky, pak pletení a vyšívání. Vyšívání mě tehdy vzalo nejvíc. Naučila jsem se asi 10 stehů a měla jsem precizně vyšitý ubrus. Od té doby jsem už nevyšívala. Vychovatelku vyhodili, protože jim narušovala poklidný hlídací režim. A teď, když vidím na vašich blozích ty nádherné vyšívky, tak mě to zase chytá, abych začala vyšívat. A proto jsem si postupně koupila něko...