dauma

V posledním měsíci mě potkalo několik smolných dnů, kdy jsem zničila, co jsem mohla. První tři smolné dny začaly rozbitím sklenice na pití jeden den odpoledne. Večer téhož dne mně při sušení vlasů ( a já si málokdy suším vlasy fénem ) vyklouzl fén. Spadl mi na podlahu, točil se tam jako káča, rachotilo v něm a lítaly z něho jiskry. Ono se to někdy stane, ale tento fén přežil přes 40 let bez újmy . Byla to Eta - velký bílý fén, těžký, kterým jsem se vždycky praštila při sušení vlasů do hlavy a dost to bolelo. No, a přijdu já, těsně před prodejem bytu po rodičích, kdy jsem zamýšlela si ho vzít domů, je to věc, která byla jimi používaná často a má silný fukar, a roztřískám ho. Dost mě to rozhodilo. A aby to nestačilo, tak mi třetí den vypadl z ruky mobil a tím dosloužil. Vypadl mi už mnohokrát, ale tentokrát už toho měl asi dost. ( A to mně prosím dopadl pouze na linoleum a nepřežil to. ) Šla jsem k odborníkovi s nadějí, že ho opraví. Ovšem byla zničená nějaká deska a přímo mně řekl, že o

V Římě jsem se párkrát odtrhla a fotila v obchodech. Manžel na mě neustále syčel, nefoť tady, vypadáš jako bys přišla ze zapadákova poprvé do města. Tak jsem musela fotit hrozně rychle, jen tak na otočku. Přeji vám pěkný sluneční den. Dáša

Ještě pár foteček z parku u hlavního sídla Maltézských rytířů : Navštívili jsme krásný kostel Vedle kostela je veřejnosti otevřený nádherný park. Vedle vchodu do parku kašna a pítko. V parku rostly pinie a mnoho pomerančovníků. A zase pítko v parku. To jsou františkáni. Pohled na " souseda " - na Rytíře. Krásné výhledy z parku na Řím. Cítím se tak nějak letně, la la la... Příjemný den vám přeji Dáša

Na římském vrchu Aventinu se nachází rezidence se zahradou a kostelem S. Maria del Priorato. Je to sídlo Řádu maltézských rytířů. Tento řád je nejstarším rytířským řádem na světě. Vznikl v 11. stol. na území křesťanského Jeruzaléma. Heslem řádu je : Pro fide ( pro víru ) Ochrana víry a služba chudým. Úlohou řádu byla péče o nemocné poutníky do Svaté země. Jejich motto : Ochrana víry a pomoc trpícím. Úřední název řádu je : Suverénní vojenský hospitální řád sv. Jana v Jeruzalémě, na Rhodu a Maltě. Řád je tradičně aristokratický, ale přijímá i významné osoby nešlechtikého původu. Říká se jim také Rytíři meče a ducha. Heraldika : bílý osmišpičatý kříž na červeném poli - maltézský kříž. Podle mezinárodního práva je Svrchovaný řád maltézských rytířů suverénním nestátním subjektem ( teokratická monarchie ) bez vlastního území. Má vlastní hymnu. Vydává vlastní mince, jejichž hodnota je symbolická, a poštovní známky, které jsou přímo skvosty, známé jsou i vánoční aršíky. Mince i známky jsou uni

Letos se nám to babí léto opravdu vydařilo. Aspoň pokud mohu mluvit o Slovácku. Kromě včerejšího dešťového dne bylo pořád teplo - 16°- 18 stupňů a hlavně slunečno. Slunečno s teplotami až 20 stupňů má být až do příštího čtvrtka ( pokud tedy nepřejde okluzní fronta ). Na faře probíhá už čtvrtý víkend sběr jablek, minulý týden manželovi pomohli i naši mladí i s dětmi. Manžel je typ, který sesbírá i padaná jablka. Už máme prý plnou půdu, a to máme půdu opravdu velkou. Když jsem tam byla před 4 týdny o víkendu, tak jsem trhala fazole, obdivovala jiřiny, sázela keře, manžel sekal ( prý naposledy ) trávu a trhal jablka. Toto pondělí mně volala dcera, aby mi poreferovala, co se dělo na faře - taťka zase sekal a trhal jablka, holky je skládaly podle odrůd a velikostí, švagr řezal klády. A já jsem na Slovácku měla chřipku a uklízela jsem po malířích. Dnes se mají přijít podívat zájemci o byt. Jsem z toho nervozní. A taky ještě pořád jen šeptám, doktorka mi řekla ( už dávno ), že když nebudu mít

Našla jsem pár foteček dárečků z muránského skla, které jsem koupila dcerám. Bože, já bych na trzích nakupovala pořád. Téměř ve všech cizích blozích nakupují blogerky staré věci na bleších trzích. Teď nevím, kde jsem to viděla v televizi, možná v Objektivu, velký bleší trh v Belgii, kam se sjíždějí lidé z celé Evropy. Hned bych tam jela a něco koupila. U nás ani nejsou sousedské bleší trhy. Je to blaho probírat se starými věcmi, přitom si hezky popovídat, vyzkoušet něco, poměřovat velikosti záclon, závěsů, přehozů, ubrusů, koupit polštářky, probírat se korálkami, hledat zrcadlo s patinou, různé šuplíčky........ Je to jako droga....a užijete si radostného prohlížení a nakupování ( to není nutné ) v ničím neomezeném čase.... Musím s tím počkat, až bude rekonstrukce fary hotová, protože domů se mi už nic nevleze. A navíc po smrti rodičů jsem zdědila spoustu starých krásných věcí. Co jsem koupila : Třetí prsten jsem zapomněla po příletu u švagrové, tak až příště. Zítra už má svítit slunko