dauma

Nazvala jsem článek  Bezradnost , ale to je jen slabý odvar toho, co prožívám : jsem vzteklá, strašně naštvaná, bouchla jsem do stolu a musím se držet, abych tady nenapsala nadávku, kterou jsem řekla při bouchnutí do stolu. Co se stalo ? Ještě než úplně klekl  starý NB, tak dcera nahrála dokumenty a foto na na CD. Dnes jsem začala sem psát článek a chtěla jsem přiložit fotografie z CD  a málem jsem omdlela : CD MÁ UPROSTŘED MENŠI OTVOR NEŽ JE NASAZOVACÍ STŘED NA NOVÉM NB. Pro mě je to katastrofa, mám tam hodně fotek z fary, různé staré detaily, které se, bohudík, dochovaly, fota z koncertů, z CIAF, z Anglie a spoustu dalších, které jsem chtěla použít a pak některé nechat vyvolat. Teď nevím, co s tím budu dělat. Začínám být zoufalá, tak raději končím. Přeji vám , aby se vám dnes dařilo dobře.   

Ne že bych přeplavala La Manche. Dostala jsem se k blogu po šesti týdnech. Konečně . Byla jsem na operaci, ležela v nemocnici. Když jsem se vrátila domů, tak jsem zjistila, že náš NB odešel do počítačového nebe. Trvalo měsíc, než jsme se doma dohodli, jaký typ nového NB si koupíme. A dnes jsem zapojena první den. Trvalo mi celé dopoledne, než jsem přečetla 145 mailů. A pak hned na blog. Přišly mně také milé vzkazy od nových čtenářů mého blogu. Tímto jim moc děkuji, velice mě to potěšilo. Je pravda, že nemožnost přístupu k internetu mně pobídlo k větší pracovitosti. Co si budeme nalhávat - žere to spoustu času a zvyšuje to nelibost nejbližšího okolí . Ale přiznávám, že jsem byla  bez blogu jako bez pravé ruky. Jsem na blogu už od rána a čtu nejnovější články,ještě nemám prohlédnuté moje oblíbené blogy. Ale už jsem odepsala na některé milé vzkazy. Jsem ráda, že jsem zase mezi vámi. Přeji vám všem slunce v duši.