dauma

Susanne Kubelka -  rakouská novinářka,žijící v Paříži, napsala několik knih, kterými ukazuje ženám cestu k novému sebevědomí, nezatíženému starými předsudky. Konečně přes čtyřicet - zralé ženě patří svět Stárnutí samo o sobě není nemoc, je to přirozený proces, člověk může být krásný i ve vysokém věku a vychutnávat si život až do posledního dne. V konkrétních příbězích žen ( i veřejně známých ) ukazuje, že dobrá věc potřebuje čas. Věta " jsem na to už stará " není objektivní konstatování, ale většinou pouhá výmluva kvůli pohodlnosti. Nikdo není starý ( ani v padesáti či sedmdesáti nebo ještě více ) na to, aby změnil svůj životní styl. A teprve tehdy možná pozná, že takto měla žít už dříve - např. žena v domácnosti,úřednice, kuchařka, učitelka apod. mají  své sny a zájmy, ale bojí se je uskutečnit ze strachu, že to nezvládne, že nemá finance nebo proto, že se obává reakce okolí. Jakmile tento strach překonají, stanou se z nich např. malířky, fotografky, zahradnice, studují, za

3 vejce, 2 lžíce solamylu ( pozor : jeden solamyl je na pečení pečiva a druhý na maso a zeleninu ),3 lžíce majoránky, 1 lžička pepře, 1 lžička drceného kmínu, 1 lžíce sojové omáčky, 1 lžička Wocesteru, 1 lžička soli, 8 - 10 stroužků česneku, 8 - 10 plátků libového vepřového masa ( používám plecko = ramínko ). Česnek rozetřeme a s výše uvedenými dávkami smícháme dohromady. Plátky masa naklepeme, obalíme v omáčce a poskládáme je na sebe do sklenice ( já používám keramickou mísu ). Zbytkem omáčky zalijeme a přikryjeme alobalem. Vydrží v ledničce celý měsíc. Opékáme na rozpáleném oleji a podáváme s chlebem a oblohou. Toto maso dělám už 20 let. Ještě se mi nestalo, že by se maso zkazilo. Když nevím, co mám vařit nebo se mi nechce v létě ve vedru , tak postupně ubírám. Když někdo nenadále přijede, tak vytáhnu další plátky. Je to lahůdka, která se výborně osvědčila, každému zatím chutnala Dobrou chuť !

Květiny hovoří vlastním jazykem. Tímto jazykem můžete sami také něco sdělit svému bližnímu. Květina : hyacinta     -  moc, též mír chrpa           -  stálost karafiát       -  Boží láska, též rozmarnost kosatec       -  počestnost, láska k bližním lilie              -  láska, nevinnost narcis          -  stav svobodný růže             -  láska, štěstí, radost, též mlčenlivost tulipán         -  modlitba, sebezpytování, lítost Barva : bílá              -  čistota, nevinnost, soucit, též radost červená       -  vášeň, láska, nadšení, síla, sláva fialová         -  smutek, vážnost, rozvážnost modrá          -  věrnost, rozvážnost oranžová     -  teplo, bohatství, hojnost růžová         -  něžnost, láska, romantika, radost, zdraví zelená         -  naděje, mládí, nový život, plodnost zlatá            -  vyšší sféry, naslouchání žlutá            -  nenávist, závist, žárlivost

MIGRÉNY Popis Záchvatovitá bolest hlavy, která je způsobená nadměrným rozšířením nebo zúžením cév v mozku. Migrénu mohou předcházet příznaky souhrnně označované jako aura, kam patří poruchy vyjadřování, slabost, poruchy vidění a čichu. Příčiny Vyvolávající faktory: Alergie, zácpa, stres, poruchy jater, nadbytek i nedostatek spánku, hormonální změny, menstruace, emocionální napětí, velké množství lidí,sluneční záření, prudké světlo, nedostatek pohybu, změny barometrického tlaku, prašné prostředí, snížená hladina krevního cukru, zubní problémy, oční vady, kouření, alkohol, citrusové ovoce, jogurty, sýry a potraviny které procházejí procesem zrání, stárnutí nebo kvašení a kysání. Příznaky a diagnostika · Prudká pulzující bolest v oblasti spánku nebo za uchem. · Bolest vznikající v zadní části hlavy a šířící se do celé jedné   poloviny hlavy. · Zvracení. · Bolesti břicha. · Závratě. · Nejasné vidění. · Otupělost končetin. Klasická léčba · Prevence - vyhýbání se vyvolávajícím faktorům · Kli

Bylinky, které mají rády pravidelné zalívání Bazalka - vlhko,teplo, slunce půda humózní, zalívat i hnojit sklizeň na počátku kvetení, pak koncem září na zimu do květináče na parapet ( já hodně používám čerstvou bazalku, takže odštipuju potřebné lístky od shora a ona stále dorůstá a nekvete, na zimu si pak nasuším a část dám v květináči na parapet a vydrží do března, potom ji napadly puklice Libeček - teplomilný, mrazuvzdorný půda lehká výživná kompost odřezává se do podzimu, sušíme Petržel - přídavek kompostu kdykoli podle potřeby stříháme Majoránka - teplé, slunné,vlhčí stanoviště půda bohatá na živiny, kyprá hnojení vyzrálým kompostem sklizeň před květem stříháním, doroste Meduňk

Bez bylinek si vůbec nedokážu představit vaření. Bylinkový záhon byl první, který jsem si založila - miluji jejich vůni, krásu při kvetení a spoustu bzučení nasávajícich včel. Pěstuji : levanduli, libeček, yzop, bazalku, majoránku, meduňku, mátu, dobromysl, rozmarýn, šalvěj, saturejku, tymián,mateřídoušku, kadeřavou petržel, sibiřskou cibuli na nať, kostival Z toho jednoleté jsou : bazalka, majoránka, petržel kadeřavá ( i když roste i druhý rok, ale pak vymizí, pokud se nedoseje ), rozmarýna na záhonu vymrzá , musí se na zimu přenést v květináči do světlé chladné místnosti ( asi 8 stupňů ) Já ji v létě zakopu na záhon i s květináčem a v říjnu ji přenáším saturejka ( pokud nejde o saturejku horskou -

Když přijdete k očnímu lékaři, tak první co zkontroluje, jak vidíte. Čtete písmena nebo číslice na světelné tabuli každým okem zvlášť. Podle přečtených řádků se dozvíte, jak na tom jste a zda nepotřebujete předepsat brýle. Do vaší dokumentace zapíše nám neznámé číslice, které určují dle vyšetření váš vízus. Optotypy (nejčastěji Snellenovy) - systém písmen, číslic, obrázků nebo Flugerovy háky (hl. pro děti) je uzpůsobeno pro vyš. z určité vzdálenosti - nejčastěji 6m; symboly jsou označeny násobkem šesti (60, 36, 24, 18 a dále po třech 15, 12, 9, 6 a poslední řádek 4, což je víc než normální vidění) Z přečteného udáváme vízus "V", oko pravé nahoře a oko levé dole (nitrooční tenze "T" a stejný zápis      ·        Čte jen 1. řádek z 6ti metrů → 6/60 (v anglosaské               lit. 0,1)      ·        Čte předposlední řádek → 6/6 (1) - normální vidění      ·        Nepřečte ze 6m, zkracujeme vzdálenost (např. 2/60)      .        Nerozezná ani z 1m, počítá prsty před okem

Dobří sousedé na zahradě Každý z nás by chtěl ve své zahrádce sklízet co největší úrodu při co nejmenší pracnosti. A pokud se to obejde bez velkého hnojení či chemické ochrany, tím lépe. Při plánování záhonů totiž často zapomínáme na respektování přírody, na snášenlivost jednotlivých¨rostlin. Rostliny totiž vylučují do půdy a ovzduší určité látky, které ovlivňují růst sousedních rostlin i následující rostlinnou kulturu. Tyto látky některým rostlinám škodí, některé zase podporují v růstu a úrodnosti. Asi všichni zahrádkáři vědí, že opakované pěstování stejné zeleniny po sobě je nevhodné. Při pěstování je však stejně důležité znát vzájemné vztahy rostlin, které chceme zasadit současně na stejném záhonu. Dobří sousedé : Fazole - hlávkový salát, červená řepa, kedlubny, celer Hrách - mrkev, hl. salát, hl. zelí Kapusta - pór, celer, hrách Hl. salát - kedlubny, pór, ředkev, ředkvičky, česnek, špenát, jahody Pór - mrkev, celer, salát, jahody Mrkev

Bylinky jako spolehliví partneři V zahrádkách lze využít i schopnost bylinek vůní odpuzovat škůdce a použít je jako biologickou ochranu zeleninových, trvalkových či růžových záhonů. Některé dokonce zvyšují úrodu a zlepšují chuť zeleniny. - Voňavá levandule odpuzuje mšice od růží. Sázíme ji také tam, kde se chceme zbavit mravenců. - Máta peprná a máta klasnatá díky intenzivní vůni působí proti mšicím. Chrání zeleninu i před dřepčíky. Máta peprná dokonce zlepšuje chuť rajčat. - Tymián zasazený jako obruba květinového nebo zeleninového záhonu odradí všechny slimáky a plže. - Pažitka je vhodná na pěstování s mrkví, ale i s cibulí, košťálovinami, salátem, okurkami a celerem. Pokud bude lemovat záhony, zamezí napadení padlím. Kromě toho chrání jahodníky před plísní šedou. - Česnek a pažitka chrání růže před černou skvrnitostí. - Vůně fenyklu přitahuje užitečný hmyz požírající molice. - Bazalku vysazujeme s rajčaty. Zlepšuje jejich růst i chuť, odpuzuje komáry a mušky. Příznivě ovlivňuje i cu

Rusové  " Rusové si nad jiné cení kvality " duše " ( duša ). Když však někdo    nebo něco duši má, je potom tato duše bez ohledu na pohlaví    doma a je střízlivá. Jelcin prý má hory duší a Gorbačov žádnou.    Lidé, kteří mají duši, mají sklony k nadměrnému pití, pláči, snadno    někomu padnou do oka nebo také přes zábradlí z mostu do řeky,    když se vracejí domů noční krajinou po pitce s kamarády. " Rakušané  " Rakušan potřebuje hodně přesvědčování, aby své tradice měnil    ve jménu modernizace a efektivity. Je zvyklý na své náboženské    svátky, které zaplňují kalendář, což je ve světě, kde pracující    dostávají štědré příděly dovolených, vysoce anachronické.    Je také zvyklý na svůj vuřt, na své nanicovaté pivo a na své    mladé bílé víno, které s pozoruhodnou nevšedností chutná    po železných pilinách.    Upřednostňuje to, co je známé, vyzkoušené a ověřené, před    novinkami, které dozajista nejsou nic jiného než čísi pokus    o zbohatnutí na jeho úkor.

Nevhodné kombinace - vzájemně po sobě se nesnášejí řepa a špenát, - po kedlubnu a kadeřávku by se neměla pěstovat ředkvička, ale hlavně ne květák, kapusta a růžičková kapusta, a to ani v opačném pořadí střídání, - podobně oboustranně nestřídáme cibuli s pórem, - pro okurky jsou nevhodnou předplodinou rajčata, kapusta, květák, růžičková kapusta, - nevhodné je též oboustranné střídání špenátu a salátu.

Němci  " Je pravda, že všichni Němci mají zdravotní problémy, a když ne,    tak s nimi není něco v pořádku.    To, co je většinou sužuje, je stres. Žádný národ nebyl nikdy tak    silně stresován jako právě oni. Je to ale pochopitelné. Snad je    z něj současná Evropa může vyléčit. " Američané  " Ústředním pojmem americké duše je touha po vítězství.     Vince Lombardi, trenér hráčů amerického fotbalu, to ale vidí takto :     " Vítězství není všecko. Je to pouze jedna z věcí. "     A skutečně každá záležitost v životě Američanů, počínaje     maturitou přes sňatek až po koupi automobilu, je strukturována tak,     že přitom jedna strana zvítězí anebo z klání alespoň vyjde tak,     aby to vypadalo, že dopadla lépe než ostatní účastníci. "      

Čtu si ráda tyto průvodce, protože mě vždy pobaví. Xenofobie : iracionální strach z cizinců, někdy snad oprávněný,                     avšak vždycky nepochopitelný. Xenofobův národnostní průvodce - neuctivý pohled na víru a slabé stránky jednotlivých národů, který téměř vždy zaručuje vyléčení xenofobie. Motto xenofoba - Varován předem znamená být vyzbrojen předem. Francouzi " Francouzi pevně věří tomu, co nazývají le droit, a sice,že všechno   se musí dělat tím správným způsobem, na správném místě a ve   správném čase.   Co nemají rádi a co s gustem ignorují, jsou ona " malá" nařízení -   týkající se parkování, kouření, řízení automobilu, hygieny a kde se   může močit a kde nikoliv. " Angličané  " Angličanka nebo Angličan, kterému stoupnete na palec, se vám  omluví a řekne " strašně se omlouvám", snad za to, že jste mu  ten prst neamputovali už dřív. Bude vám " strašně děkovat ",  když mu jej přestanete drtit, a pokud by váš tlak pokračov

Jsem ráda, po mnohaletém nezájmu o pletené a háčkované věci,že před dvěma lety nastal obrat a nevedou už tak výrazně jen mikiny. Okamžitě jsem se chopila příležitosti a začala plést a háčkovat pro vnoučata ( a jejich maminka už o ně taky stojí ). Háčkovat jsem začala jako dost malé dítě, pak se přidalo pletení ( vedla k tomu touha,mít něco jiného než ostatní,a také to, že na trhu nebyl žádný výběr - dederonové věci mě tedy netáhly ).Chodila jsem se inspirovat do Tuzexu. Když se narodily děti, pletla jsem o sto šest a naučila jsem se i šít - nebyly pro děti teplé bundy, oteplováky neexistovaly..... A najednou asi od roku 1997 se objevily velké mikiny a byl konec pletení - tedy alespoň pro děti, které svetry nelákaly. Po revoluci bylo všeho najednou hodně - a ty krásné věci na děti! V ručních pracích nastal boom asi před dvěma lety. Myslím, že to ovlivnily i weby fleur a minibazar. Teď mi dcera vždy pošle mailem nějakou fotku, třeba svetru, a chce, abych ho upletla vnučce nebo dětem kam

V neděli nám náš zeť připravil překvapení. Zaplatil nám let nad krajinou a postavil nás před hotovou věc. Vždycky, když vidím tato letadýlka létat nade mnou, tak jim mávám a říkám si, jestli se nerozsype. Když k nám rolovalo, tak se tak kodrcalo po ploše, že mi připadlo, že mu ocas ulítne. Dívala jsem se nedůvěřivě a o to víc ještě poté, co několik pánů do letadýlka nastoupilo a okamžitě zase vystoupilo, protože něměli odvahu, přestože to měli zaplaceno. Tak pilot kývl na nás. Podívali jsme se na sebe a nakonec manžel, nejmladší dcera a já jsme nastoupili. Byla to nádhera, obletěl s námi okruh asi 50 km, dole jsme měli vše jak na dlani, všechno vypadalo tak upraveně,barevná pole se střídala s loukami, vodní plochy se leskly, příroda byla nádherně svěží,viděli jsme i lidi, a dokonce i náš dům se zahradou a naše sušící se prádlo na šňůrách na zahradě, jak tam vlaje. Nemohli jsme se vynadívat, neustále jsme vykřikovali a ukazovali si, pilot nám také vysvětlil, kde v tom momentě jsme, když

Asi před pěti lety jsme koupili starou faru. Objížděli jsme si prohlížet nemovitosti už určitě tak přes dvacet let. Hledala jsem nemovitost, která má genia loci ( protože jsem citlivá a mám ráda staré věci a musím cítit to fluidum, že tam patřím - manželovi je to jedno ). Před těmi pěti lety se začaly prodávat fary, tak jsme jich spoustu navštívili, podmínkou byla také zahrada. Nic mě neoslovilo.Nechtěla jsem velký dům a vytápět obrovské místnosti a studené schodiště do patra ( i když tyto fary byly v dobrém stavu a měly i několik koupelen, protože tam dřív bydleli nájemníci. A jednou v zimě s námi jel realitní agent asi po třech farách a my jsme si už mysleli, že si asi nic nevybereme,když jsme zastavili u "naší" fary. Brouzdali jsme se k ní po kolena ve sněhu, brána nešla kvůli sněhu otevřít, tak jsme museli prolézt dírou v plotě.A sotva jsme přišli na dvůr, tak jsem věděla, že je to ONO! Byla to krása - suchá vysoká kamenná zeď okolo dvora i v části zahrady, v zahradě, kde

Celé měsíce si prohlížím vaše blogy a obdivuji, jak je máte krásně upravené,jaké krásné věci umíte a jak jsou svým obsahem pro mě zajímavé. Hodně jsem si prohlížela také blogy, které máte ve svých oblíbených stránkách. A já ne a ne přijít na to, jak si zadat oblíbené stránky, kterých mám hrozně moc. Dnes jsem si dala za úkol, že tomu přijdu na kloub. Prostudovala jsem všechno možné apřišla jsem na to, že ty stránky musím zadat  vpoložkách menu. Otevřela si je a vidím, že je mám v levé části - Viditelné položky. Ale ta hlavní moje chyba byla v tom, že jsem po stránce nejela dolů a tak jsem nemohla objevit, že je tam k nalezení, jak přidat oblíbené stránky. Přiznám se, že jsem hledala skoro tři hodiny. No prostě hrůza! jsem celá šťastná, že jsem mohla zadat moje oblíbené stránky( a to ještě nejsou všechny). A teď vás ještě prosím o radu - jak si dodám do článků a komentářů jiné emotikony, než jsou v editoru ? Budu vám moc vděčná za radu. Přeji vám slunce v duši.

Pocházím z oblasti vinohradů a štěpnic a vinných sklepů.Vše vlastnil a obhospodařoval můj děda a pak o vše přišel. Babička mu byla velkou oporou a vedle domácnosti pomáhala při sklizni hroznů. Po roce 1989 už nežil nikdo, kdo by byl schopen v tom pokračovat. Po vinohradech a štěpnicích, vůni při zpracování hroznů,mletí zelených ořechů a jejich hořké vůni ( ořechovka ),švestek ( slivovice) a jiných druzích ovoce, po slavnostních pocitech ve velkých sklepech ( v jednom z nich byla po vyvlastnění střelnice policajtů )s objemnými sudy a demižony a při ochutnávání vína nalévaného z koštéře, po špuntováni lahví s vínem ( to jsem dělala i já jako malé dítě ),po čárkách křídou na futru dveří ( dlužníci ), po sudech popsaných křídou, kde se zaznamenávaly údaje doby zpracování, koštování - tj. zjištění postupu zralosti,po napušťování sudů vodou, aby seschlé dřevo prázdných sudů zase nabylo,při tom se upravovaly obruče sudů, po síření sudů před sklizní , po tom všem se mně hodně a hodně stýská. A

Slíbila jsem, že vám představím i náš sad u fary. Sad je velmi starý se starými odrůdami ovocných stomů. Roustou tam 3 různé třešně podle doby zralosti, několik jabloní ( jedna je velmi obrovská, že si chodí i lidé z vesnice natrhat nebo posbírat jablka s velkými pytli, dokonce jednou - tedy, když jsme tam byli, přijela i dodávka a začali trhat jablka a vůbec jim nevadilo, že tam jsme, a ani se nezeptali. Těm jsme to nepovolili - jde o princip). Pak jsem se dozvěděla, že takto očesávají jabloně v zahradách a pak je prodávají. Máme tam asi šest švestek - vloni byly obsypané tak, že to vypadalo jako velké trsy hroznů. Také se ulomilo několik větví pod tou tíhou - navařila jsem spoustu povidel, usušila velkou kupu švestek - vydržely až do května t.r., neustále jsem něco pekla a hledala v receptech i jídla se švestkami.Hodně - po bednách- jsme je rozváželi přátelům, anebo si trhali místní. Všichni se divili, že jediné švestky, které nemají šarku, jsou jenom na faře ( musím to zaťukat, aby

Před dvěma týdny jsme byli na kostelní a muzejní noci. Zájem byl velký. V kostelech zněla z CD relaxační hudba a lidé si mohli prohlédnout místa, která jsou jinak veřejnosti neznámá,vyslechnout si k tomu výklad,mohli rozjímat,nechat si pohladit duši krásnou atmosférou, pomodlit se..... Zaujalo mě : KAZATELNA = víra, naděje, láska Otázky k zamyšlení : 1. Čemu věřím ? 2. Co je mojí nadějí ? 3. Mohu být nadějí někomu jinému ? 4. Jak projevuji svoji lásku ? Myšlenka : " Láska je shovívavá, dobrosrdečná, nezávidí, láska se nevychloubá, nenadýmá, nedělá, co se nepatří,nemyslí jen a jen na sebe, nerozčiluje se, zapomíná, když jí někdo ublíží, má zármutek,když se dělá něco špatného, ale raduje se, když lidé žijí podle pravdy. Láska všechno omlouvá, všemu věří,nikdy nad ničím nezoufá, všecko vydrží. Láska nikdy nepřestává".  ( Bible - 1 Kor 13, 4 - 8 ) KAPLE SVATÉHO KŘÍŽE = smysl života, pomíjivost, čas Na nástropní Fresce anděl svolává trubkou mrtvé k poslednímu soudu. Lidský život j

# Poučení - jak nezacházet s došlou emailovou poštou...... nebo ano? # Historka, která není vymyšlená a čas od času se přihodí ve zmenšených # rozměrech a v jiných kulisách leckomu z nás. # # Poučení - jak nezacházet s došlou emailovou poštou...... Sbormistr pardubického chlapeckého sboru Bonifantes Jan Míšek odeslal 29.3. # e-mailem na cca 420 adres seriózní pozvánku na premiéru koncertu. Mezi # příjemci této pozvánky byli přátelé sboru, rodiče, sponzoři, lidé ze státní # správy i samosprávy, novináři atd. Jeden příjemce odpověděl (bohužel nikoli # jen sbormistru Míškovi, ale všem!!!) takto: # # Zdar Honzo, normálně bych se ti na to skřehotání vysral, ale když tam bude # Jiřinka (doufám, že střízlivá, ne že ji zas # naleješ a přefikneš, jako minule, ty bejku) tak se asi vokážu. # Přeji úspěch. Hezký den. Jiřík # Jako první mu odepsala jedna z pozvaných: # # Milý Jiříku, všichni níže jmenovaní dostali vaši vtipnou odpověď # ..... dávejte pozor, zda kliknete na "odpovědět", ne

Dnes jsem si dala tu práci a ještě vyhledala nějaké foto dvora a zahrady na faře. Zapomněla jsem také napsat, že okolo záhonů mám zasázené levandule, protože slimákům nevoní. A okolo záhonů sypu piliny. Vloni bylo tolik slimáků, že ráno byl slimák na každém stéblu trávy. Soused na jednom záhonu 2x2 m posbíral skoro 900 slimáků. Brrrr...... štítím se jich, když je sbírám lopatičkou, tak mi buší srdce, je mi špatně a třesou se mi ruce. NENÁVIDÍM JE!!!!!! Když se před léty slimáci objevili ( už je to tak 12 - 15 let ), tak jsem je sbírala a házela do 5ti litrových sklenic od okurek, ve kterých byl prací prášek. Slimáci se rozpustili.Dcery na mě křičely z okna : ty vrahu, oznámíme to jako týrání zvířat. Teď je sbírám a nosím doma do lesa a na faře na louku. Stejně si asi cestu zpátky najdou. Taky jsem chtěla napsat, že černuchy, orlíčky, divizna, slézy, sluncovky, rudbekie a měsíčky se vysemeňujou i samy ( nebo některé se stěhují - např. kopretiny, orlíčky, kosatce, kapradí ). Mám ráda v

Na zahradě trávíme od jara do pozdního podzimu. Zahradu na faře máme velkou cca 3 700 m2. Je rozdělená na tři části - travnatý dvůr s jasanem, moruší, janovcem, vajgélii, dvěma jabloněmi,s třemi druhy šeříků, hortenziemi,floxami,trvalkovým a bylinným záhonem, kolem kamenné zdi jsou růže ( myslela jsem, že vymrzly, ale už obrážejí ) a pivoňky. Popínavá stará růže téměř vymrzla, zůstaly jen 2 větve. U stodoly roste černý bez a líska. V trávě na jaře rozkvétá spousta sněženek, bledulí,narcisů a tulipánů. Ze dvora je vidět druhá zahrada ( ráda sedím na schodě u vchodu a dívám se přes dvůr do druhé zahrady, kde máme čtyři jabloně,vrbu ( u plotu ), vysoký jalovec,oskeruši, mišpuli, maliny a obrovský keř pustorylu ( Philadelphus - nesprávně se mu říká jasmín ). U plotu jsem vysázela čínské ibiškové keře. Rostou zde také pivoňky, floxy, a starý keřík anglických růží ( ta naštěstí nezmrzla ). Taky jsem zřídila záhony na jahody a zeleninu. Mám ráda venkovský styl zahrad, staré odrůdy stromů a k

Jak jsem dříve psala, že háčkuji čepičky a kloboučky, tak v tom pokračuji. Vozím příze sem a tam - na faru, k příbuzným i na cesty. Ale nikde jsem je ani nevytáhla z tašky, protože nikdy na háčkování nevyjde čas. Ale co kdyby, že ..........? Byli jsme nedávno u rodičů ( příze v tašce ), upravovali jsme hrob,vyhrabali jsme písek, nasypali okrasnou kůru v barvě cihly, pod náhrobkem jsme vyměnili hlínu a zasadili 4 buxusy stříhané do kouliček, koupili jsme velkou mísu a do ní zasadili ledovky a všechno jsme pořádně prolili. Vypadá to pěkně. To zabralo celý den. Pak jsme byli na večeři v hospůdce a usnuli jsme jak pozdě v noci ( ve 2 hod. ) a spali jako dudci do 9 hodin ráno. Pořád jsme si měli co povídat. Byli jsme se projít ve vinohradech a všude bylo krásně. I ten vzduch byl jiný. Prošli jsme si i střed města, abychom viděli, co se zase změnilo. Cítila jsem nostalgii, pořád mě to tam táhne.Město je útulné, dobře ho znám a cítím se nádherně. Když jsem doma, tak je mi dobře, když jsem na

O víkendu jsme jeli na Templštýn - rozvalina hradu Templštýn nad řekou Jihlavou na jižní Moravě. Už při studiích na vysoké škole jsme tady pořádali víkendy - nejprve náš kruh a pak se přičleňovali další lidé z jiných kruhů . Po studiích se setkáváme každý rok ( je to již přes 3O let ). Oslovujeme se navzájem po moravsku " děcka " ( moje dcery, když byly v pubertě se mohly utlout smíchy, volaly na nás neustále " děcka " a řehtaly se, až slzely ). Když jsme tam jeli, tak lilo jako z konve, velké provazce deště byly tak husté, že nebylo vidět na cestu. Tam bylo hezky a svítilo sluníčko. Je zajímavé pozorovat osazenstvo rok po roce. Nejdříve jsme jezdili jako študáci, pak rodiny s dětmi. Najednou byly z dětípuberťáci, pak studující ( a rády jezdily všechny s námi a najednou začaly jezdit i se svými partnery ). A my jsme se stali babičkami a dědečky a jezdíme tam s vnoučky a mladí s dětmi nebo se psy.  Na Templáku je krásně :Viz foto - řeka, svah plný pomněnek, skály nad

Poslední dny byly pro mě dost hektické a napjaté. Háčkovala jsem letní kloboučky pro vnoučátka a dalo mi to dost zabrat, protože děti žijí v jiném městě a já jsem jim kloboučky nemohla vyzkoušet. Dcera mi  sice udala míry, ale nebyla jsem si jistá, jestli jim všem padnou. Když jel manžel na jednání do Prahy, dala jsem mu kloboučky s tím, že se stavi u dcery a vyzkoušejí kloboučky - a byly krátké a jeden vnučce spadl až na nos, takže doputovaly ke mně zpátky a já je upravovala. Dopadlo to dobře . Už jsem se bála, že do do léta ani nestihnu - to víte 4 děti. Minulé tři týdny jsem chodila na rehabilitace s páteří a stačil uplynulý víkend naplněný prací na zahradě, která mi zhuntovala záda, ze mě bolí celá páteř  a celou levou nohu mám jak v ohni. Už tři noci bolestí pořádně nespím.  A ještě k tomu mi třeští hlava. Natírám se Voltarenem a beru prášky na bolest ( pouze pralen, protože na ostatní mám alergii ). Do pátku musím být v pořádku ( i když nevím,nevím...), má být hezky, zahrada čeká

Miluji knihu Francouzský sen, kterou napsal Jeffrey Greene, americký básník, který získal spoustu literárních ocenění. Autor vtipně a lehce s nadhledem vypráví o tom, jak se svojí snoubenkou Mary, molekulární bioložkou v Paříži v Pasteurově institutu, koupili starou kamennou faru v malebné vesničce v Burgundsku. Humorně vypráví o boji s byrokratickými úřady, s řemeslníky, o kupování starožitností od pokoutných prodejců, o sousedech i obyvatelích vesničky a o jejich postupném sbližování. Opravují také hodně svépomocí, cítíte s nimi jejich zoufalství, když po několika denní dřině jim opadají všechny obklady stěn. Mary je po operaci páteře po pádu s koně, ale přesto se vrhne na úpravu obrovské zahrady a večer léčí své bolesti páteře ve vaně s horkou vodou, aspirinem a sklenkou červeného vína. Na farském dvoře se také koná netradiční oslava jejich svatby. Milují francouzský venkov, jejich obyvatele, dodržování jejich zvyků a svátků, trhy, kavárničky , malé obchůdky,výborné jídlo a pití,