dauma

Článek o nevšedním zážitku jsem chtěla zveřejnit minulý týden. O víkendu jsem se věnovala zahradě. V pondělí jsem zaslechla v radiu smutnou zprávu. Odešla vynikající zpěvačka Věra Špinarová. Je mně to nesmírně líto. Měla jsem ji velice ráda. Ve čtvrtek minulý týden jsme shlédli v Kongresovém centru muzikál West side story. Všichni vystupující jsou členy Divadla na Broadwayi v New Yorku. Představení bylo fantastické. Ta dynamika, vynikající výkony pěvecké, baletní a herecké. Fascinovaly mně barvy. Nebylo žádné hluché místo. Fotila jsem jen málo, protože bych přišla o kousek děje. Všichni diváci se v křeslech ani nepohnuli. Byli jsme vtažení plně do děje. Představení proběhlo v jejich rodné řeči. Po stranách běžel překlad. Neměla jsem vůbec čas na překlad koukat. Přišla bych o hodně. Vystoupení bylo natolik zřetelné, že jsem ani neviděla nikoho přede mnou, že by tam otočil hlavu. Viděla jsem tento muzikál jako film, ale naživo to bylo nepřekonatelné. Prostě úžasný zážitek. Fotografie jso

byl týdnem " blbcem " Začalo to návštěvou prodejny mobilů mé sítě, kde jsme požádala o lepší tarif. Byla jsem zvědavá, zda mně ho sníží. Dozvěděla jsem se velice nepříjemné zprávy. 4 roky jsem platila nehoráznou platbu, byla v ní započítána i služba, kterou jsem asi 3 x odhlašovala ( telefonicky )! Platila jsem navíc internet - 10 G !, kerý nemám možnost užívat a nevím, kde se u mě vzal. Takže abyste rozuměli, platila jsem iternety dva! Strávila jsem v jejich prodejně přes hodinu. Poněvadž jsem technický a elektronický antitalent, pořádně jsem mu nerozuměla, zvláště když se chodil asistent několikrát ptát za roh a pak to zase přepočítával ( stalo se to třikrát ). Hlava mně šla kolem a měla jsem pocit, že mně mozek vybuchne jako papiňák. A bylo tam příšerné horko! No nic, říkala jsem si, podívám se na ty papíry doma. Ještě mně od nich přišly 4 sms. Pospíchala jsem přes celé město do restaurace na oběd s kamarádkami. Večer jsem se k papírům nedostala, protože jsme s manželem hl

Gratinované filé 500 g filé ( koupila jsem filé Mylord z mořské štiky peruánské, tažné sítě Tichý oceán ), BEZ PŘIDANĚ VODY A CHEMICKÝCH PŘÍSAD ( jsme dva, dala jsem 300 g ) O,125 l kyselé smetany ) použila jsem mléko s máslem a citronem ) 5O g tvrdého sýra ( nastrouhala jsem hermelín ) 50 g slaniny 1 středně velký okurek 20 kaparů nebo další okurek 1 lžíce hořčice citron sůl máslem vytřeme pekáček Nejdříve uvařím brambory. Kousky filé pokapeme šťávou z citronu a necháme chvilku odležet. Opečeme nakrájenou na kostičky slaninu. Filé posolíme, naskládáme do pekáčku nebo zapékací misky a potřeme hořčicí. Na jednotlivé porce klademe nakrájené okurky, případně posypeme sekanými kapary nebo další okurky a kostičkami opečené slaniny. Vše zalijeme kyselou smetanou a posypeme strouhaným sýrem, okolo přiložíme půlky oloupaných vařených brambor. Zapečeme v troubě do růžova. Také mám pomocníka, no, spíše mlsouna. Filé pokapané citronem odpočívá dokud neosmažím slaninu. Tuto úpravu filé máme nejrad

Všichni zahrádkáři, sadaři a vinaři mají napilno. Prořezávají se jádroviny a stříhají keře. Třetí den stříhám keře, chudáka pustoryla ( nepravý jasmín, nádherně vonící ) jsem ostříhala víc než dost. Vypadá značně opelichaně. A takový obrovský kulatý keř to byl. Hodně jsem se lekla, když jsem se podívala na výsledek mé čtyřhodinové práce! Včera jsem uřezala větve náletů, které místo plotu obklíčily zadní zahradu. Manžel říká ( už několik let ), že musí pryč, mně to připadá nemožné, jejich kořeny jsou rozsáhlé a ještě jsou mezi nimi základy kamenného plotu. Ořezáním větví se zahrada ze západu osvětlila, ovšem vypadá, jakoby zahrada neměla plot. Nevadí, vedle jsou velké louky a za potůčkem soused. Aspoň na nás bude lépe vidět. Dnes jsem se pustila do jabloní na této zahradě. Ty vypadají po mém zásahu solidně. V sobotu jsme byli v Obi, kde jsme udělali velký nákup. Napřed jsme vybírali semena, vzali jsme si jich hodně, Manžel pochybovačně poznamenal, kam to dáš ? Potřebuji, aby poryl další

Ve škole mně velice zajímaly předměty dějepis a zeměpis, na gymnáziu k nim přibyla filosofie a latina. Když v roce 1993 vyšla první kniha V. Votýpky, s velkou zvídavostí a radostí jsem se pustila do čtení. O některých rodech, i když jsem věděla, že existují, jsem nevěděla vůbec nic. Se zchudlou šlechtou jsem se seznámila již v útlém dětství na Slovácku. Bylo mně jich líto , když jsem je potkávala, tehdy již byli v důchodu, jak byli ve starých šatech a škrpálech. Lidé, které dříve zaměstnávali, jim poskytovali trochu jídla nebo staré oblečení. Je všeobecně známo, že každá rodina ve vsi si vybrala v zámku něco. Z krásných vykládaných sekretářů a skříní si udělali králíkárny nebo je rozštípali na topení. Další moje osobní setkání bylo v počátku 90. let s jedním baronem. Přijela jsem vlakem a on mě čekal na peronu. Uklonil se mi s kloboučkem sňatým z hlavy. Otevřel mi dveře do auta a zase zavřel. Projel se mnou parkem a ukazoval mně , co již upravil a vybudoval. Jeho předci vybudovali pro