dauma

V neděli jsme měli s manželem 34. výročí svatby. Panečku, toto utíká. Když jsem byla mladá, tak jsem si dlouhodobý vztah neuměla představit. Přestože jsem chtěla najítv budoucnu báječného muže ( no spíše kluka ) a založit rodinu. To se mi splnilo. Když jsem slyšela, že někdo slaví 20 let spolu, myslela jsem si, že jsou staří jak Metuzalém. A co teprve 34 let a příští rok zakulacené výročí. Opravdu to utíká a utíká a já se někdy cítím na 20 let. Není to chorobné ? Tuto kytici jsem dostala od manžela. Každý rok dostávám gerbery. Byla to moje svatební kytice. Přeji vám krásné dny Dáša

V pátek 26. 4. jsem s Jonáškem byla na dlouhodlouhé procházce a fotila jsem na etapy, protože jsem si musela jít domů nabít mobil, po druhé jsem byla pozvána na oběd. Vyfotila jsem si menší parčík, přes který jsem chodila do školy. Připadá mi, bohudík, že je pořád stejný. Jen ta elipsa na květiny tam nebyla. Ale byla krásně opravena brána do středověkého města zvaná Matyášova. Už když jsem byla v ZDŠ, tak brána se zbytkem hradeb se pomalu rozpadala - spíše z boku, brána měla velice dobrou statiku, snad by nám tudy nedovolili chodit, kdyby tomu tak nebylo. Děcka po ní chodila a skákala dolů z hradeb. ( Já jen jedinkrát. Pochlubila jsem se doma......) Ahojky Dáša

V jednom komentáři u někoho na blogu jsem psala, že nafotím i 150 fotek denně. Musím vysvětlit. Z tohoto pak ty, které mi nevyhovují smažu. Zkouším vždycky úhly, aby mi tam nešlo slunko nebo se mi zdá, že je to moc blízko nebo zase daleko. Protože jsem menšího vzrůstu, tak kolikrát stojím na špičkách a v nepravou chvíli, kdy se ještě fotí, zakolísám. Taky najít tu správnou mezeru v laťkovém nebo drátěném plotě a vytočit ruku tak, aby byl ten správný , pohled na kytičky, dá zabrat. Ani vlastně někdy nevidím, co fotím, protože moje ruka s mobilem je třeba zamířená za roh nebo mi visí vysoko na plotě. Vždy fotek víc a radši smazat, než pak zjistit, že se něco vůbec nevyfotilo nebo jsem chtěla jiný úhel. ( Například i fota neposedného Jonáška. Chová se jako moje vnučka - otočí hlavu bokem, když vidí, že ho fotím. I ze spánku se někdy probudí a převalí se. ) A teď několik fotek ze čtvrtka, abych pak někdy, až budu očekávat jaro a ono ne a ne přijít, viděla, že letos jaro proběhlo okolo ná

Když se dívám na název mojí rubriky, kam tento článek řadím, tak si odpovídám a přiznávám se : šmíruju po zahradách a fotím. Mým pomocníkem je Jonášek. Ještě několik fotek ze včerejška a dneška. angrešt stromek V této ( a i v mnoha zahradách v této ulici ) mají stovky tulipánů . kytičky na hrob do mísy - lomikámen a karafiátky silně vonící - pro dědu ještě koniklec pro dědu tyto lípy byly už staré, když jsem byla malá svěže zelené lístky lípy Zlatice nádherně sytě žlutá ( ale i já tomu říkám zlatý déšt, protože se mi to víc líbí a říkám to tak odjakživa ) Ale od té doby, co to vím, že správně je zlatice, tak cítím provinění, když řeknu zlatý déšť. A hlavně něco pro Babetku : toto je kvetoucí mirabelka nejkrásnější a nejhustší květenství, které znám Když tak strkám ten mobil mezi pletivem nebo laťkama, tak se sama sebe ptám, co budu dělat, až mně tam spadne. Dřív, než bych někam uvázala Jonáška, už by tam byl policajt, protože by si mě všimnul soused. Já bych se ani nedivila a docela rá

Než jsem odjela do Hradiště, pracovala jsem o víkendu na zahradě. Je to tedy předminulý víkend. ( Ten čas na jaře hrozně utíká, děje se tolik věcí, je tolik práce na zahradě a my ještě tu rekonstrukci. ) Na zahradě u fary jsem stihla udělat jen velký květinový záhon a ošetřilt kytky kolem dvora. Záhon po zimě Nezůstalo nic na svém místě ( jak se říká - nezůstal kámen na kameni ) dala jsem hlínu z kompostu a kravský hnůj v granulích kafíčko na posilnění dvůr plný krtičinců, četla jsem, že nejvíc krtci " pracují" na udupaných nebo pěstěných trávnících okno nad vstupními dvemi zarůstá břečťanem ( mně se to moc líbí ) Béďa hlídá V Bauhausu jsem si koupila opět jako každý rok další květiny na zahradu. A na podzim si říkám - už ne ! Já už mám tolik pivoněk, ale žádnou dřevitou. Teď už ji mám taky. Manžel má rád střapaté jiřiny a má jich hodně. Já mám ráda jednoduchost. vznostné lilie Dnes píšu po částech - měla jsem tady plynaře, pak revizního technika, musela jsem do banky pro p

Každý den nafotím tak 150 fotek i víc. Pro mě je zajímavavé vše - domy, ploty, mříže, střechy a stříšky, komíny, zajímavosti, kuriozity, kombinace barev a nejvíce přírodu. Takže jaké zajímavosti se objevily v přírodě k výše uvedenému datu : roste v kolonii zahr. okolo železniční trati, je zde celý den slunce ( prosím vás, píše se řebčík nebo řepčík ??? pampeliška je nádherné slovo pampeliška vypadá jako sluníčko a přináší veselou náladu ( aspoň u mě to tak funguje ) kopřivy vysoké na sbírání - na očišťující čaj, umývání vlasů a na špenát jiný porostlý dům To je tajemný příchod k domu. A nemyslete si, že už jsem skončila, tak to tedy ne, zítra jdu s Jonáškem fotit, jak se jaro snaží. Dnes mi jedna paní řekla : Tož třešně budú kvěst tak za týdeň. A už pučíjá merunky. Takže jsme v radostném očekávání. Mějte se hezky Dáša

Tak pokračuji z výše uvedeného dne podruhé - tentokráte stromy: tuto vrbu mám hrozně ráda, stojí u domu, kde bývali naši krásná bříza bílá magnolie je vzácnější