Příspěvky

Zobrazují se příspěvky se štítkem Co čtu

Doporučuji přečíst

Obrázek
Tento měsíc nemám touhu chodit na NB. Přečtu si vaše články a dál nic. Alespoň vám nabídnu životopisnou knihu o jedné z úžasných žen, Které svojí odvahou, pílí, studiem našly práci, která je uspokojovala. Pro mě jsou astatečné ty ženy, které musely úplně změnit svoji cestu životem a musely vynaložit velké úsilí, aby se uživily. Mezi ně patří např. Meda Mládková, M. Allbrightová (nevím, jak se to správně píše, knihu nemám po ruce), hraběnka Nosticzová a další. Dnes vám představuji Elišku Haškovou Coolidge ( Jde o autobiografii. ) Všem děkuji za přání k Velikonocům a přeji vám dobrou náladu dáša

Vladimír Votýpka o šlechtě

Obrázek
Ve škole mně velice zajímaly předměty dějepis a zeměpis, na gymnáziu k nim přibyla filosofie a latina. Když v roce 1993 vyšla první kniha V. Votýpky, s velkou zvídavostí a radostí jsem se pustila do čtení. O některých rodech, i když jsem věděla, že existují, jsem nevěděla vůbec nic. Se zchudlou šlechtou jsem se seznámila již v útlém dětství na Slovácku. Bylo mně jich líto , když jsem je potkávala, tehdy již byli v důchodu, jak byli ve starých šatech a škrpálech. Lidé, které dříve zaměstnávali, jim poskytovali trochu jídla nebo staré oblečení. Je všeobecně známo, že každá rodina ve vsi si vybrala v zámku něco. Z krásných vykládaných sekretářů a skříní si udělali králíkárny nebo je rozštípali na topení. Další moje osobní setkání bylo v počátku 90. let s jedním baronem. Přijela jsem vlakem a on mě čekal na peronu. Uklonil se mi s kloboučkem sňatým z hlavy. Otevřel mi dveře do auta a zase zavřel. Projel se mnou parkem a ukazoval mně , co již upravil a vybudoval. Jeho předci vybudovali pro ...

Co jsem četla

Obrázek
Letos byla báječná zima: po odpolední procházce a focení s Jonášken jsem si uvařila zázvorový čaj, Jonáškovi jsem dopřála 5 psích piškotků ( to je náš rituál ), Sedla jsem si naproti krbových kamen a pod lampou jsem si četla. A že jsem toho přečetla ! Venku byla tma, u nás hořel oheň, Jonášek spinkal, ideální čas pro čtení. Jde o ženský román. Líbil se mně obsah i styl psaní. A zároveň je i k zamyšlení nad dětmi, které se vracejí jen tehdy, když ony se samy rozhodnou, že přijedou na návštěvu, někdy za několik let. A rodiče trpí jejich nepřítomností i tím, že o nich nemají zprávy. A ostatní děti se cítí opomenuty. Nebojte, konec dobrý, všechno dobrý - bude nesmělé sblížení. Víc už neprozradím.

Skutečný příběh

Obrázek
Mladý Angličan odjel učit v 70. letech do Argentiny na internátní školu pro chlapce. Při dovolené v Uruquay náhodně objevil pláž se stovkami tučňáků, kteří zahynuli pod nánosem ropy. Jen jeden byl ještě živý....... K napsání knihy jej po mnoha letech rodina přinutila napsat knihu o životě s tučňákem. Příběh se čte jedním dechem. Je naplněn oboustrannou láskou. Tučňák je velmi společenský a studenti a pracovníci školy si jej také zamilovali. Velice milá kniha prodchnutá humorem. Jeho Excelence Juan Salvador. Těm, kteří mají rádi zvířata, tuto knihu doporučuji. dáša

Báječná kniha

Obrázek
* Kniha rozhovorů pro všechny. Kniha odpovědí na životní otázky, podaná srozumitelně a nechybí v ní ani humor. Kniha zamyšlení se. Přečetla jsem si knihu hned 2 x po sobě a ještě jsem pak vyhledávala znovu některé pasáže. Četla jsem ji s radostí. P.S. Několik dní mně blbnul blog. Opět se mně po uložení ztratil celý dlouhý článek s mnoha fotografiemi. Zůstala jen jedna věta a jedna fotka. Hrozně mi vadí ta ztráta času, kterou jsem článku věnovala a je fuč.

Přečetla jsem.....

Obrázek
Od Vánoc jsem přečetla několik knih. Dnes vám předložím tip na velice dobré čtení ( tedy pro mě ) od jednoho autora. Mladého charismatického Frederika Backmana. Píše velmi lehce, laskavě, prostě pohodově. Jeho knihy jsou balzámem pro duši. Tato kniha byla zfilmovaná a film běžel v našich kinech v pozdním podzimu. Knihu Babička pozdravuje a omlouvá se jsem četla jako druhou. Nedejte se odradit popisu na záložce. Četla jsem ji jedním dechem.

Magie zimního slunovratu

Když Slunce svítí nad obratníkem Kozoroha, nastává zimní slunovrat( 21.12.) s nejdelší nocí v roce. Uctívání Slunce patřilo k náboženským rituálům Egypťanů, Řeků, Římanů, Keltů, Slovanů a dalších národů. K rituálům náleželo i přinášení obětí, v pravěku i lidských. Lidé na počest Slunce pořádali slavnosti a stavěli kamenné sloupy. Podle pozůstatků megalitických staveb z 2. tisíciletí př. n. l. lze usuzovat, že tyto svatyně sloužily k počítání kalendáře a přesného určení data slunovratu Pro dávné předky byl slunovrat zimní důležitější než letní, protože se Slunce " vzdálilo " a sluneční božstva bylo třeba si obřady a obětmi naklonit, aby se opět vrátilo. Aby se mohlo " vrátit " muselo podle pohanských představ podstoupit zápas s démony zímní temnoty, usilujícími o vládu nad světem. Slunce na zemi zastupoval oheň, proto lidé při zimním i letním slunovratu zapalovali ohně. Ve starověkém Římě byl prosinec zasvěcený Saturnovi,bohu zemědělství, sadařství a vinařství. Od ro...

Svatá Lucie

Obrázek
Svatá Lucie prožila svůj krátký život na Sicílii v Syrakusách. Patří mezi první křesťanské mučednice. Za svou víru dala život 13. prosince roku 304. Legenda praví, že svými modlitbami uzdravila svoji matku, rozdala všechen majetek a odmítla ženicha. Ten ji udal, ačkoli věděl dobře, co ji čeká. V té době vládl v Římě císař Dioklecián, který nenáviděl křesťany. protože odmítla se vzdát své víry, svázali ji a vůz s volským spřežením ji měl odvézt do nevěstince. Stal se zázrak - zvířata se vůbec nehnuai z místa. Podstoupila kruté mučení a nakonec jí kat jí kat probodl hrdlo. Devět let po té, kdy už vládnul císař Konstantin, bylo křesťanství v římské říši povoleno. Bývá zobrazována s různými předměty: palmová ratolest je symbolem mučednické smrti, meč v jejím hrdle ukazuje na způsob jejho usmrcení. Také může držet lampu nebo svíci - je uctívaná jako patronka světla. Lucie znamená světlo. Protože světlo je vnímáno zrakem, patří k atributům i oči, které mívá zpravidla na misce. Je patronkou s...

Symbolika adventního věnce

Zvyk vyzdobit si domácnost v předvánočním období adventním věncem se objevil v Hamburku roku 1838 a věnec byl vyřezaný ze dřeva. Visel na dveřích a byla u něj pokladnička, kam se dávaly peníze pro opuštěné a chudé děti. Postupně se výroba adventních věnců rozšířila i do dalších zemí. Věnec se vyrábí z chvojí, šišek, suchých plodů a stužek. Má mít čtyři svíce, tedy tolik, kolik je adventních týdnů. První neděli se zapálí první svíčka, nenechá se dlouho hořet, aby všechny svíčky na čtvrtou adventní neděli dohořely současně. Podle křesťanské liturgie se dávají na adventní věnec buď fialové svíčky nebo tři fialové a jedna růžová, ta se zapaluje jako třetí - radostné očekávání narození Ježíše. Většinou si lidé rozsvěcují svíčky v barvě, která se jim líbí. Tvar kruhu vyjadřuje pospolitost. Větvičky jehličanů a jiných stálozelených rostlin jsou symbolem věčného života a plamínky hořících svíček mají připomínat Krista, vnímaného křesťany jako světlo vítězící nad temnotou. Čtyři zapálené svíčky...

Advent

Nevím, jak jsem mohla zapomenout na tradici adventu. No, myslím si, že ještě není pozdě, když začal teprve 2. adventní týden. Advent je pojmenování z latinskéhosalova ADVENTUS, což znamená příchod. S adventem přichází očekávání narození Ježíše Krista, narození Páně. Advent začíná vždy v neděli, která je nejbližší svátku Sv. Ondřeje. Bývá to mezi 27. listopadem a 3. prosincem. proto trvá různých počet dnů 22 až 28 a obsahuje vždy 4 čtyři neděle. První zprávy o adventu pocházejí z 2. poloviny 4. století z území Galie ( Francie ) a Španělska. Tehdy trval na různých místech různou dobu. Ve 12. století církev dobu adventu sjednotila. Advent je dobou očekávání radostného narození božího syna. Také dobou pokání, střídmosti, odříkání a rozjímání. Původně i půstu. Během adventu se nesměly pořádat hlučné svatby,byl zákaz tancovaček. V kostelech se sloužila mše k poctě Panně Marii a píseň s textem " Rosu dejte nebesa shůry- roráty. Bohoslužby se konaly za tmy a lidé přicházeli do kostela s l...

Svatý Mikuláš z Myrty

Obrázek
Svatý Mikuláš Mikuláš patří mezi první biskupy křesťanské církve. Žil na přelomu 3. a 4. století a působil v Malé Asii v městě Myře ( dnes Turecko ). Po rodičích zdědil velké bohatství, které rozdal chudým a potřebným, protože se chtěl stát knězem. Z legendy vychází řada příběhů o Mikulášových dobrodějných činech. Podle tradice se uvádí, že Mikuláš zemřel 6. prosince, možná roku 327, mohlo se to však stát později. Stal se patronem dětí, námořníků, rybářů, mlynářů a dalších profesí. Je ochráncem před povodněmi. V 11. století, kdy Myrtu ovládli Turci, byly jeho statky převezeny do Itálie do města Bari. Bývá zobrazován v biskupském oděvu se třemi zlatými koulemi a třemi obdarovanými dívkami. Někdy stojí s biskupskou berlou u třech nevinně odsouzených mladíků, jimž zachránil život. Zobrazován bývá i na scéně rozbouřeného moře. Stal se oblíbeným světcem, je mu zasvěcena řada kostelů. V Praze hned dva kostely - na Malé Straně a na Starém Městě. Z legendy o štědrosti svatého Mikuláše se zrodi...