dauma

je dobrodružný a plný nepředvídaných překvapení. Jak jsem psala v minulém článku, měla jsem týden na starost štěně australského ovčáka. Chodila jsem s ním každý den několik kilometrů spíše běhu za ním, s vteřinovou zastávkou na čurání a kakání. Moje krční páteř trpěla, každé trhnutí znamenalo velkou bolest nejen krční páteře, ale i hlavy od ní. Uspokojení jsem cítila, že mně to rychlé provětrání přispělo ke shození 2 kil. Jonášek má pročmuchající procházku. Mohla bych při ní číst klidně knihu. U každého domu bydlí pejsek, Pan Pes nebo více psů. Lítala jsem z jedné strany ulice na druhou. Všichni psi za ploty strašně štěkali a za chvíli se rozštěkali všichni psi ve vesnici. Někteří pilní obyvatelé už pracovali na zahradách a my jsme vzbuzovali velkou pozornost. Bohužel jsem neměla čas odpovídat na dotazy, křičela jsem na ně v běhu odpovědi. Prokličkovala jsem každou uličkou naší vesnice, mnohé jsem ani neznala. Nyní mám přehled o všech domech a psech. Proběhli jsme až k lesu nebo na dru