dauma

Bolest na duši přichází, když vás opustí někdo vám drahý ( může to být i milovaný domácí mazlíček ), když vás někdo zradí nebo vám ublíží. Je to bolest, která se nedá popsat slovy. Kdo to nezažil, tak neuvěří. Je to taková bolest na hrudi, která vás nutí řvát jako zvíře. Následuje apatie, smutek a pak pláč. Tyto fáze se mohou opakovat nekonečně dlouho. Ale jednou musí skončit, někdy ne úplně - smutek, vzpomínky a pláč. A po dlouhé době vzpomínky.

KRÁSNÉ A POŽEHNANÉ VÁNOCE, HODNĚ ZDRAVÍ, LÁSKY, POHODY  A ŠTĚSTÍ V ROCE 2011 Přeje  Dáša

V listopadu jsme byli na koncert Joea Cocker. Mám ráda jeho drsný hlas a spoustu jeho písní. Byl vynikající. Přeji vám dobrou náladu na celý víkend. Dáša

Letos je opravdu krásná zima, jak má být. Sníh navodí atmosféru vánoc. Ráno, když vstávám, je jasněji, i večer je déle světlo od odrazu sněhu. Všechno je čisté a malebné. Miluji stromy, keře, jejichž větve, zasypané sněhem vytvářejí krásné obrazce. U nás v ulici: pohled z okna na naši předzahrádku a na příjezdovou cestu. Na procházce s Jonáškem do lesa za domem : Je to prostě nádhera. Tak si představuji advent a Vánoce. Nebude mi vadit, jestli to tak bude vypadat alespoň do konce února. Sníh, slunce, mráz. Přeji krásný advent Dáša

Anglické sušenky Kolik váží jedno vejce ( asi 5 dg ), tolik másla, cukru a ořechů, mouky co to přijme, mletá skořice. Těsto rozválíme a vykrajujeme různými tvary ( já dělám jiné tvary než linecké ). Přeložím na plech s pečícím papírem, pomažu žloutkem a posypu mletými ořechy. Já peču na spodní část s horkým vzduchem. Musí se to hlídat, jde to velmi rychle. Vydrží hodně dlouho, čím déle. Teplota pečení v horkovzdušné troubě 180 až 200`C. tím lépe. Peču je z pěti vajec, aby ještě zbyly ke kávě v lednu. Nebo část sušenek dám do mrazáku. Výborné sladké mlsání.

O první adventní neděli jsme koupili vánoční vánoční stromek - jedli. Vybírali jsme dost dlouho, neboť náš strom musí mít alespoň 2,5 m. Když jsem asi před čtyřmi lety navrhla, že už bychom mohli mít menší, všichni se na mě nevěřícně otočili a sborem zaznělo " to snad, nemyslíš vážně, mami ". Ostatně já je chápu, doma jsme meli v dětství ještě větší strom až 5 m. U rodičů jsme měli vždy stom 5-6 m, z haly až do prvního patra. Děda dal pod strom 500 W žárovku, kterou obalil červeným celofánem, Byla to nádhera. Se stromkem jsem koupila větve jedličky a zelené jmelí se spoustou bílých kuliček. V Bauhauzu jsem koupila kratší svíčky elektronické do exteriéru na menší kulatý jehličnatý keř. ( ty loňské se se přetrhali, protože jsme je natahovali na velký strom, a při odsraňování jsme je zničili ) Doma jsme začali s prvními výzdobami, abychom dětem připravili kouzelnou vánoční atmosféru ( jako u mých dcer )  . Neustále vzrušeně probírali Ježíška, jak to všechno stihne a jestli byly

Vánoce jsou pro mě nejkrásnějším obdobím roku. Nejvíce jsem si je užívala, když byly děti malé, s radostí se zapojovaly do všech předvánočních činností. Vše probíhalo v klidu a pohodě. Byla jsem s nimi dost dlouho doma, protože druhá dcera měla sníženou imunitu a je polyvalentní alergička. Mnohokrát měla do svých 13. let zápal plic a školu dělala vlastně externě. No a pak jsem začala pracovat na plný úvazek a začal kolotoč. Nic jsem nestíhala, byla jsem unavená a nervozní. Dárky jsem balila před Štědrým dnem dlouho do noci, o Štědrém večeru, jakmile šly děti spát po půlnoční mši, jsem ještě dobalovala dárky pro synovce a neteře a doplétala jsem jim svetr nebo čepici. Byla jsem ráda, když bylo po Silvestru. Teď, když pracuji doma, nastala doba klidných příprav. Manžel umyl okna a pověsil vyprané záclony a závěsy ( já nahoru nedosáhnu ani ze židle ). A potom odjel  před první adventní nedělí na dva dny s přáteli ( mužská záležitost ) do vinných sklípků. Ihned v pátek v poledne jsem si na

Musím se vrátit ma konec září, kdy jsme byli na leteckých dnech - v Hradci Králové CIAF. Poprvé s námi byl i vnouček, ten byl úplně unešený. Prolezli jsme spoustu letadel a armádní techniky. Koupila jsem mu letecké nášivky, tričko a hrníček s obrázkem stíhačky Grippen. Když dostal od německých stíhačů parádní kšiltovku ( kterou mu pak záviděl i jeho tatínek ), odznak a plakát, byl štěstím celý bez sebe. Největší a nejkrásnější letadlo U.S. AIR FORCE. Celé letadlo jsme si mohli projít. Měla jsem stísněný pocit, připomnělo to mi to Formanovy Vlasy. Ale zároveň jsem byla uchvácená jeho dokonalostí.  Nejvíce se vždy těším na akrobatické kousky Breitling - První soukromá akrobatická společnost na světě. ( přešli sem piloti z Patron France ) Létají na upravených českých Albatrosech. A na iránské formace - je to prostě úžasné. Breitling ještě na stanovišti Piloti se loučí a mávají. Dole piloti Breitligu se dívají na následující akrobacie.  Dole : iránské letouny se loučí po formaci, která byl

Minulý týden byl pro mně ohledně blogu stresující : založila jsem si novou e-mailovou adresu, na kterou jsem patrně napsala chybně ( asi jsem vynechala jedno písmeno ) heslo. Nemohla jsem se tedy dostat ma můj blog. Když jsem zadala " zapomněli jste heslo ", tak jsem s Hrůzou zjistila, že jsem zapomněla, jaké jsem měla uživatelské jméno. Zkoušela jsem všechno možné, ale pořád nic. Tak jsem napsala o pomoc Standu. Poradil mi. Tímto mu moc děkuji. A tak jsem konečně zase zpátky Pokud jde o tu disketu, tak jsem úplný H..p s velkým H. Dávala jsem ji tam obráceně. Přeji vám pohodový první adventní týden Dauma