dauma

..,se chovají jako sourozenci. V jedné chvilce by se láskou sežrali, v druhé chvilce se honí přes čtyři místnosti dokola. Krásně si spolu hrají, ale to nemám šanci je vyfotit. Máša provokuje, pak mě vystrkají svým pošťucháváním z pohovky, pak se oba svalí na zem a tam pokračují v přátelském souboji. Vše probíhá v tichu. Jen někdy slyším žuchnutí, to když ji Jonášek položí - spíš přehodí na záda. Máša se hned zvedne a obejme Jonyho okolo krku. Jakmile se jde Jony ven vyčurat, Máša kvílí za skleněnými dveřmi. Jejich denní režim je velice pravidelný jako ve školce. Akorát Mášenka vstává v šest hodin ráno a Jonášek vyleze z mojí postele až v deset hodin dopoledne. V 11 hodin dopoledne už zase oba spí do půl třetí odpoledne. Mášenka Jonáška budí pusinkováním - olizováním Jonáška. Mášenka musí být absolutně u všeho, co se děje a kam se já hnu. Žehlím, hned mně přistane na prkně, stahuje mně košile na zem - zavěsí se na rukávy. Řeknu jí " Nesmíš" a ona na mě štěkne a já slyším jasné...

Poslední týden v červnu, jak už jsem psala v minulém článku, nastoupili kominíci k vyfrézování komínů a vyvložkování. Nejprve jsem musela v kuchyni odstranit police a pokrýt folií nábytek ve třech místnostech. V tom horku jsem se při přetahování folií strašně upotila. Roztahování jemných velkých folií mně dala dost zabrat. Jonášek se moc divil, co že se to tady děje? Nejraději byl se mnou v ložnici na posteli. Hotovo. Stihli to za 4 dny! Jak slíbil,tak dodrželi. Pracovali nepřetržitě od rána do osmi večer. Byla strašná vedra. Nabídla jsem jim, aby se u nás osprchovali ( vypadali opravdu jako správní kominíci, černí od hlavy k patě a z obličeje byly vidět jen oči a ústa ). Nahlédli do koupelny a s hrůzou v očích i v hlase zvolali, to ne, proboha to ne, zaprasili bychom vám ji. Omyli se do půl pasu hadicí s vodou z pumpy. Kdykoli jsem jim uvařila kávu, vypili ji naráz ve stoje a zase do práce. V komíně ke krbu a kachlákům byly různé výstupky, hodně se nadřeli, vložka tam šla natlačit hod...

V neděli jsme jeli na návštěvu k našim dlouholetým přátelům. Sotva jsme vlezli do domku, tak se nám omlouvali, že mají doma velký binec neb otloukali a řezali kus stropu na chodbě a všechen prach vířil vzduchem a dostal se škvírami do všech místností. Ještě jim budou dělat novou dlažbu, takže veškeré věci a nábytek z chodby mají nastrkané v jednom pokoji. Klidnila jsem je, že my máme krámama zastavěné dva pokoje, protože kromě pár skříněk, tady nemáme ještě převezené skříně a knihovny. Nejprve jsme udělali exkurzi po jejich zahradách a sadem. Chovají dvě ovečky ( aáách, taky bych chtěla, ale manžel nechce, Olinka se ho snažila přemluvit, že ovečky nedají práci ), indické kachny ( hodily by se mně na slimáky ) - 5 kusů, králíky ( mají i 5 mláďátek ), slepice ( taky bych chtěla ) a dva pejsky nalezence - černý labrador byl uvázaný v lese a střapatého bílého někdo letos v únoru v těch největších mrazech vyhodil z auta ( nenávidím ty lidi, co se zbaví tak nemilosrdně zvířátek ). Oba jsou k...

Co se děje u nás na faře ? Rekonstrukce se blíží snad ( nechci to zakřiknout ) ke konci. Během oprav se vyskylo několik překážek, které značně prodloužily plánovanou dobu prací. Tento rok jsem už podléhala beznaději, že se snad nedočkám stěhování z města na venkov a že mně mezi tím dojdou síly na dokončení mých plánů. A co si budeme namlouvat, finanace se rozkutálely. Ale každá nově dokončená práce mě zase nakopla. Tato fotka mi , bohužel, nejde otočit. Přemýšlela jsem, čím to je. Včera jsem si uvědomila, že ve foťáku mám nastavené rozměry fotek, jestli to není tím. Ve složce vidím obrázek správně svisle a do článku se položí. Zkoušela jsem ji otočit v počítači, blikala na mě tabulka, že se něco nesdílí. Musím se na to podívat. Foto je z června. Od září fotím jen mobilem, toho mám pořád u sebe. Pracovala jsem na zahradě a soused od vedle na mě volal : " sousedko, v sadu vám rostou nějaké houby, asi žampiony ". A opravdu, nádherné čerstvé žampiony. Hádejte kolik vážily ? Horko...

Právě jsem si vzpomněla, že jsem od sedmé třídy až po vysokou školu nosila tříčtvrteční volný modrý kabátek s kapucí. Měla jsem jej moc ráda. Kapuce byla pro mě moc důležitá, protože nerada nosím deštník. Utíkáček proto, že jsem chodila velice rychle a spolužáci mi nestačili, tak mě drželi za kabát ze zadu. Nyní chci ale psát o jiném utíkáčkovi - o Jonáškovi. Jonášek je právoplatným členem rodiny, je milován a rozmazlován, nosíme ho do schodů i ze schodů, kvůli jeho špatné páteři, jako čínského palácového pejska - jen ten polštářek sametový chybí. Možná bych ho mohla ušít. Možná se na nás Jonášek zlobí, že polštářek nemá, a proto se nám odvděčí hromadou chlupů na našem oblečení, většinou černém. Na vesnici nám pořád utíká za fenkami. Pořád ještě hledá labradorku Astičku, kteá je, chudinka, už půl roku po smrti. Byla to jeho i naše velká kamarádka. Jonášek má pevně zavřená očička a říká si" nechte mě chvilku na pokoji, chci si odpočinout, protože mám jiné plány, a to musím být fit...

Víte, jak jsem vám psala o ceně oken a dveří na faru od první firmy, na kterou jsme se obrátili ( 560 tisíc ) ? Taková suma pro nás byla katastrofální. Hledala jsem dál a hlavně se i ptala domorodců. Byl nám doporučen truhlář od řemeslníků, kteří u nás pracují a jsme s nimi spokojeni. Doporučili mi truhláře ze stejné vesnice jako byli oni. Předali mu moje telefonní číslo. A pán mi druhý den hned zavolal a tuto sobotu, co je za námi, se s námi sešel na faře. Změřil vše potřebné a řekl, že mi pošle cenovou nabídku v úterý. A dodržel slovo a asi před hodinou mi poslal mail. S obavami jsem otevřela zprávu a už u první položky jsem vytřeštila oči, měla jsem dojem, že cena je stejná jako u první nevýhodné nabídky. A pak jsem začala počítat a nemohla jsem se dopočítat, protože jsem byla hrozně nervozní. Šla jsem umývat nádobí, abych se uklidnila. Pak jsem si vzala kalkulačku a - cena se mi zdála divná, hrozně nízká. Tak znovu ! Ale bylo to i po dalších dvou pokusech úplně stejné! Představte s...

Rekonstrukce na faře úspěšně pokračuje. Okna jsem si dala u firmy znovu ocenit v jiném dřevu a vyřadila jsem okna ve sklepech. Moje představa však byla úplně jiná - tedy míním nejen co do ceny, ale i vzhledu. Chci zachovat špaletová okna ! V sobotu přijede truhlář z vedlejší vesnice, který mi byl doporučen. Doufám, že umí vyrobit špaletové okno. To je už třetí řemeslník ze stejné vesnice.Ten, co mi ho doporučil říkal, že u nich ve vesnici jsou šikovní a slušní lidé kromě jednoho člověka. Také jsem zajistila zabezpečení na faře, už ho tam montují. Minulý týden a víkend a v pondělí tohoto týdne jsem zařídila spoustu věcí a také jsme s manželem výhodně nakoupili ( to uvedu v dalším článku ). A teď vám ukážu naši novou koupelnu na faře. Dveře a okno budou nové a teprve pak bude stěna u okna zapravena. Nakupovali jsme všechno v SIKU. kde jsme koupili vždycky tři kusy nebo druhy zboží a ten lacinější je zadarmo. Ještě kromě věcí do koupelny jsme zde také koupili na dlažbu do kuchyně. Máme vy...