dauma

Minulou neděli k nám přijela část naší rodiny, abychom oslavili troje narozeniny a tři svátky. Naložila jsem předem stejky z vepřového a uvařila dýňovou polévku. V den návštěvy jsem nakrájela na malé kostičky trvdší chleba a osmahla je. Těsně před obědem jsem ugrilovala spoustu zeleniny. Stůl jsme prodloužili na celou délku 3,60 m a z celého domu snesli židle. To už nám pomáhali mladí, včetně prostření stolu. Kluci ( manželé dcery a neteře prohlásili ), že nás je jak malá svatba. Dýňovou polévku jsem vařila teprvé po druhé, měla jsem pochybnosti, zda ji budou jíst děti. Naštěstí chutnala všem, a dokonce si přidávali. Po obědě se postupně u každého oslavence tvořila fronta gratulantů a všichni s napjetím sledovali odhalování dárků - i Jonášek. Ale nakonec Jonáška nejvíce zajímal věneček. který jedla moje praneteřinka. Po kávě se děcka hrála na schovku a rychle se zapojili i dospělí a byla ohromná legrace. Postupně se to zvrhlo i v neobvyklé schovávačky. Nařehtali jsme se tak, že nám tek

Letos bylo hodně jablek, ale bohužel padala suchem hromadně na trávu. Tato krásná jablíčka jsou vynikající chutě a šťavnatá. Také krásně voní. Když jsme se přestěhovali po škole do Čech kvůli bydlení, vyskládávala jsem jablka do chladnější ložnice nahoru na skříň. Už tehdy mě to táhlo k venkovskému způsobu života. Jsem tady šťastná jako blecha. A děkuji každý den ( nejen za bydlení). Holovousský malináč. Stará odrůda i strom. Deset let trpěl strupovitostí, která neovlivnila jejich chuť, ale byla trochu nevzhledná. Našim přátelům moc chutnala. Nejvíce mě potěšilo, že manžel jedné známé nejí vůbec jablka, protože mu nechutnají. Tak ten prohlásil, že tato jablka jsou nejlepší . Každý rok ( pokud je úroda ) od nás dostane několk bedýnek. Letos jsem s úžasem zjistila a nechtěla tomu věřit, strupovitost je pryč. Dokonce jsem hledala, jestli nám jablka nehodil někdo přes zeď. Ale ne, všechna na malináčích jsou bez strupů a jablka jsou o hodně větší než před tím. A to jsem si vloni říkala, že

V noci přijel manžel z Brna, kam jel po poledni navštívit babičku. Hned jsem se zeptala, jak na tom babička je. Manžel se mně zdál vykolejený a s vyvalenýma očima mně říkal: nebudeš mně věřit, ale maminka, mluví celé věty a jí sama příborem! Cože ?! Měla jsem husí kůži po celém těle. Musel mi to ještě zopakovat. Abyste rozumněli, babička je už několik let ležící pacientka, která nevnímala, nejedla sama, nepoznávala nikoho a nemluvila. Já jsem si vzpomněla, že jsem četla příběhy, že někteří lidé, kteří se probrali z kómatu, mluví i jiným než rodným jazykem, ačkoli nikdo z předků z té země, jejímž jazykem mluví,z tam nežil. Manžel na mě vyvalil oči a řekl : No, jó, ona mluvila i plynně německy! Maminka uměla německy a francouzky, ale několik let už nemluvila ani česky. Celá rodina je v šoku. Já si připadám, že jsem z jiné galaxie. Třeba se maminka reinkarnovala do svého dávného života. Její věty mají hlavu i patu. Řeknu vám, to byla noc, to byla noc..... velice a převelice vyšinutá dáša

Tento týden byl zvláštní. Celý týdem zamračeno a silný ledový vítr. Nemohla jsem pracovat na zahradě kvůli bolestem zad a také jsem se nechtěla nachladit. I doma chodím s ovázaným šátkem kolem krku kvůli krční páteři. Jonášek nechtěl chodit ani na dvůr. Manžel ho vyhnal přede dveře, Jony mu proběhnul mezi nohama a pádil se schovat pod moji peřinu. V pondělí si přijela silně nachlazená Kristýnka pro spis k soudu. Nemohla polykat,nechtěla jíst, ale nakonec si dala dýňovou polévku ( kterou jsem dělala poprvé a chutnala jí i manželovi, mně samozřejmě také ). Na dálnici zpět jí přestala svítit přední světla a na pumpě jí zavolali automechanika, který jí světla vyměnil U těchto aut si řidič sám ani světla nevymění. Poslala sms, že dojela dobře. V úterý večer přišla z DD z Brna sms, že maminka ( manželova ) umírá a jestli ji ještě chceme vidět živou, ať přijedeme. Manžel měl ve středu celé dopoledne soud, takže pojedeme odpoledne. Maminku hodinu a půl oživovali, ale neprobudila se. Kromě Alzh

Jako každý rok jsem jela na Slavnosti vína. Každoročně k nim nejvíce patří burčák. Burčáky tekly plným proudem - bílý, růžový a červený. Lahoda. Ovšem zrádná. Pije se jako šťávička, po velkém množsví vypité tekutiny pěkně bolí hlava. Počasí bylo nádherné a velice horké. Ráno jsem s Jonym obhlédla situaci na náměstích, ve všech možných atriích a dvoranách a parcích. Z velkého horka jsem doma skočila pod sprchu a s Jonáškem jsme usnuli. Odpoledne jsem se vydala s kamarádkou, ale bylo pořád vedro, že koupený burčák jsem vylila, byl téměř horký. Chladící technika nestačila, burčáky byly teplé. Pily jsme ( skamarádkama ) pivo a procházeli se mezi stánky. Stalo se mně poprvé, že jsem kvůli počasí neměla chuť nic kupovat. Zpívalo se a hrálo po celém středu města, v búdách, altánech a sklepech ve vinohradech. Celé město bylo na nohou. Pak zase do sprchy a hajan. V osm večer další sraz až do noci - již z burčákem. V neděli jsem šla s kamarádkou do kostela na koncert Hradišťanu ( zadarmo jako vž

Poslední neděli v srpnu jsme jeli nakoupit vína do Blatnice Pod Sv. Antonínkem. Na Sv. Antonínku se konala Děkovná mše za úrodu ( dožínková mše ). Počasí bylo nádherné, účast velká. Všichni jsme byli spojeni vděčností. Po mši jsem si dala dvě deci výborného bílého vína. Lidé seděli všude, kde se dalo. Byl to vlastně velký piknik na trávě. Cítili jsme se báječně. Z kopce jsou nádherné výhledy na vinohrady. Vystavená úroda byla umělecky naaranžovaná. Manželé s malinkatým miminkem se fotili ve vinohradu. Nádherná dvojice s miminkem. Byla jsem dojatá. Vypadali tak šťastně. V krojích - jako z počátku minulého století. Jako z filmu od Jasného nebo Vláčila. Manžely doprovázeli rodiče ženicha. A pak šli vlastní cestou- ruku v ruce. Doufám, že jsem vás potěšila slunečným počasím a krásou mladé rodinky. dáša