dauma

No, toto, každý den jsem si říkala, na to a na to napíšu článek. A najednou tady hledím na prázdnou stránkou a dumám, o čem jsem to vlastně chtěla psát. Venku je zrovna obrovská bouřka s blesky a pdají kroupy. Říká se, že jak se přežene první jarní bouřka, je konec zimy. Sotva jsem dopsala větu, svítí ostré slunce z černých mraků. Abych tady nepletla páté přes deváté, začnu minulým týdnem. Šicí stroj už funguje, v jeden den ráno, když jsem přišla do obýváku, stroj byl vcelku! Spravil mi jej manžel. Raději jsem si pro všechny případy cívku se serepetičkami vyfotila, abych příště věděla ! Pekla jsem na večři 2 pizzy, každou s jinou náplní. Také si při pečení hrajete? Je to jako hraní v písku. Byli jsme se podívat na konvoj amerických vojáků. Zážitek velmi příjemný, měla jsem radost. Včera celý den hodně hustě pršelo a vichr hnal déšť šikmo, Z procházky jsme přišli s Jonáškem mokří jakobysme plavali v rybníku. Večer byla krásná obloha. Ráno hustě sněžilo. Padaly velké vločky. Dnešní počas

A jsem jako slon v porcelánu. Včera jsem došívala deku a schází mi asi 25 cm do konce a došla mně spodní nit. Vzala jsem si moudrou knížku a studovala, co s tím, když to funguje úplně jinak než u šlapacího stroje. Tam jsem odšoupla malý nerezový deklíček a vyndala cívku. Šlo to jako po másle. Ovšem u elektrického jsem nic tak rychlého a snadného nenašla. Cívka sice tu páčku pro vytažení měla, ale nešla vyklopit. Postupovala jsem přesně podle návodu a než jsem krok provedla, četla jsem si ho pomalu a nahlas, jaký krok provedu. Cívku se mi podařilo vyndat. Zajásala jsem. Najednou cak, cvak, dvojité cvak a před nosem mi vypadly 4 součástky na stůl bez mého jakéhokoli mého přičinění Manžel zvolal: pane bože, ty jsi katastrofální člověk, nevím, co s Tebou mám dělat. To můžeš zrovna vyhodit. Nálada byla na bodu mrazu Do opravy jsem se ještě nepustila, musím být úplně v klidu. A to nejsem, protože mi utekl Jonášek, přišel asi ani ne do půl hodiny, ale ty nervy! Vrtěl ocáskem jako by se nic ne

Dnes těsně před půlnocí nastane astronomické jaro. Kdo ví, jaké vlastně bude. Jako dítěti mi bylo úplně jedno, jaké roční období nastalo. Připadalo mi, že počasí bylo pořád krásné a odpovídalo danému ročnímu období. Brala jsem dny, jak prostě šly.Pamatuji se, že v sedmé třídě bylo o prázdninách hodně deštivo a chladněji. Teprve teď, při psaní tohoto článku jsem si uvědomila, že možná se mi léto jevilo dešťové proto, že v červnu odešel můj děda v jeden nádherně slunečný a teplý den, kdy jsem byla šťastná, že se dědovi udělalo lépe. V tomto tisíciletí mně připadá, že počasí není v jednotlivá období odpovídající čtveru ročních období. Jaro kolikrát trvá jen pár týdnů a přechází rychle do léta. Pamatuji si, že mi v jednom dni rozkvetly tulipány a hned odkvetly. Horko bývá v červnu a o prázdninách je počasí proměnlivé. Předloni na podzim pořád pršelo a listy stromů jen zhnědly. Kdepak zářivé barvy stromů. V zimě je v nížinách ( vloni i na horách ) málo sněhu. Hory sněhu napadaly v zemích, k

..........co jsme nenašli a co jsem se naučila. V minulých deseti dnech jsem si připadala jako jelen. Samé skopičiny nahoru a dolů s vyjevenýma očima. Nevím, proč se ještě nad sebou divím, když vím, že mně rozmanité události a roztržitosti provázejí od doby. kdy jsem začala chodit do školy ( myslím do 1. třídy základní školy), ano ,je to už moc dávno. Minulý týden přišel manžel s Jonáškem z večerní procházky a hned se ke mně hrnul ještě v kabátě a " Můžeš mně říct, co dělá Jonáškův obleček na kovovém mostku?" Vyvalila jsem oči. Tak přece " našli". Obleček jsme ztratili s Jonáškem asi před měsícem. Hledali jsme, hledali a "Nenašli" Manžel uznal, že vlastně on šel přes mostek hodněkrát a neviděl ho. ( Já jsem mu to radši ani neřekla, že jsme jej ztratili ) Myslím si, že někdo z místních si ho vzal domů a jakmile by mně potkal, tak by mně jej dal. Jenže já chodím do všech možných stran na procházky, tak jsme se ještě neviděli. To by mně řekli, že ho našli. Dr

Milí a malí. Každý den je pozoruji dalekohledem z okna nebo přes foťák. Na zahradě blízko šípkového keře mají krmítka a v nich slunečnicová semínka a pověšené lojové koule. Na trávník také před krmítkem rozhodím slunečnicová semínka. Nakrájela jsem i jablka, která mají rádi kosi. A věřte nebo ne, ale letos jsme vidělije jeden párek kosů. Asi jim nevyhovuje letošní zima. Jinak máme každou zimu hodně kosů zobajících jablíčka. Až do této zimy. Kam se poděli? Na zahradě se objevil predátor, seděl a číhal. Kontrolovala jsem ho při vaření. Byla to vlastně kočička, která má pruhovaný ocas jako tagr a je manželova oblíbená. Dost dlouho se k němu chodila pomazlit, ale před týdnem si manžel postěžoval, že ho přepadla zpod keře a dorážela a prskala na něj nepřátelsky. To já mám oblíbenou kočičku, která je menší, je přítulná a má barvu pěny na espresu. Obě kočky jsou tulačky. Tady tu zákeřnou jsem asi po půl hodiny pozorovala pak jsem otevřela okna a volala huš, huš a tleskala. Ona se ani nehnula.