Nová kamarádka

Asi v prvním týdnu v dubnu jsme Jonáškem šli po velké louce, která se táhne až do jedné vesnice.

Země byla samý kopeček a kopců od krtků. Myslím, že to musela být celá armáda krtečků.

Viděli jste někdo krtka v práci ? Já jsem jej viděla poprvé, když jsem byla v předškolním věku.

Opracovával pampelišku u silnice pod obrubníkem chodníku. Vypadalo to jako z pohádek o krtečkovi .

Vyletěla hlína a pak se do poloviny tělíčka vztyčil nad kopečkem. Ryl ohromně rychle.

Byl to pro mě velký zážitek. Krtečky mám ráda, i když máme dvůr na faře samý krtičinec.

A ta hlína, co vyhází z půdy je pěkně sypká a přihazuji ji na záhon k zelenině a kytičkám.

Jonášek očmuchal a následně přešel ty kopce ( byly opravdu velké a široké) a vypadal jak čuňátko.

Najednou k nám přiběhl velký vlčák a začal očuchávat Jonáška. Jonášek nic nenamítal.

Podívala jsem se pejskovi na bříško a zjistila, že jde o fenku.

Rozhlížela jsem se, ale nikoho jsem neviděla.

Až po chvíli se objevila postava v červeném kabátku a volala, že je mám nechat hrát si.

Podívala jsem se na štíhlou paní asi mého věku, která byla elegantně oblečená i na procházku lesem a loukou

a měla perfektní účes. A na hlavě rádiovku nakloněnou na bok.

Když promluvila, bylo jasně slyšet, že je to cizinka bydlící v našem městě.

Napřed jsem si myslela, jestli to není z nějaké země, která byla součástí SSSR.

Ale nezeptala jsem se.

Její fenka se jmenuje Filly a nádherně si spolu s Jonáškem hráli.

Od té doby se setkáváme dost často. Minulý týden mně pomáhala sbírat pampelišky na med.

( Doma jsem přemýšlela, odkud asi je. Už o sobě víme hodně věcí, ale neptám se. Vždyť to není

vůbec důležité, hlavně, že jsme si obě navzájem sympatické a naši miláčci si také rozumějí. )

Náš Jonášek si našel novou kamarádku se kterou lítá po celé louce a krásně si hrají a mazlí se spolu.

Filly jej převrátí na záda a žužle ho pod krkem nebo ucho a Jonášek zametá ocáskem zemi.

Musím uznat, že Filly je poslušnější. Když ji panička zavolá, musí tedy aspoň 5x, protože při hře nevnímají okolí,

přiběhne. A náš Jonášek ? Očuchává v klidu krtičince a sem tam zvedne nožku a vzdaluje se od nás.

Musím pro něj dojít! Lump jeden! Když jsme spolu sami, poslouchá jak hodinky, ale jak se objeví

fenka, má svou hlavu. No, však je křížený jezevčíkem, a ti, jak je známo , jsou tvrdohlaví.

A pak si zase hráli a skončili......

v popelišti. Chtěla jsem je vyfotit, když Jonášek byl na zádech a Filly ho láskyplně pusinkovala.

Nestihla jsem to. Byli jako živé stříbro. Vyvalovali se a hrabali tam ostošest.

Na první fotce vidíte, jak je Jonášek šťastný a směje se na celé kolo.

Na druhé se chová jak vyzývavá š....a.

Přeji vám krásný prodloužený víkend s na rtech

dáša