Naši miláčci
Jonášek s Mášenkou se asi mají rádi. Je až dojemné pozorovat, když Jonášek oblízne celý její obličejíček. Nebo když si dávají pusinky. Naštěstí oba hodně spinkají, Máša mimino a Jonášek jí dělá maminku. Na pohovce spolu spí vedle sebe nebo se aspoň dotýkají. V noci spinkají jako vagonky za sebou uprostřed postele mezi námi. Jonášek rád usíná pod peřinou na mém boku a hlavičku má položenou na mém rameni nebo na břichu. Jakmile přikluše Máša, vyhrabe se z peřin a srovnají se do řádku za sebou. Bohužel Mášenka se budí kolem čtvrté ráno. Začne nahlas vrnět a chodí mně po hlavě a chce se dostat pod peřinu, aby se mně přisála a hryzala na holé ruce, a přitom packama s otevřenými drábky si mě plete s její maminkou. Mám jemnou pokožku a kolikrát mám na ruce modřinu ( zrovna dnes ). Já se bráním tím, že se zababulám od hlavy až k patám do peřiny. Ona pak vzteky vyskočí do výšky a dopadne na mě jako pytel mouky. A k tomu je hrozně hlučná, nadává mně, strašně vříská. Tady spinkají jako nemluvňátk...