Já su tak šťastná

Ne že bych přeplavala La Manche.

Dostala jsem se k blogu po šesti týdnech. Konečně.

Byla jsem na operaci, ležela v nemocnici. Když jsem se vrátila domů, tak

jsem zjistila, že náš NB odešel do počítačového nebe.

Trvalo měsíc, než jsme se doma dohodli, jaký typ nového NB si koupíme.

A dnes jsem zapojena první den.

Trvalo mi celé dopoledne, než jsem přečetla 145 mailů.

A pak hned na blog. Přišly mně také milé vzkazy od nových čtenářů mého blogu.

Tímto jim moc děkuji, velice mě to potěšilo.

Je pravda, že nemožnost přístupu k internetu mně pobídlo k větší pracovitosti.

Co si budeme nalhávat - žere to spoustu času a zvyšuje to nelibost nejbližšího

okolí .

Ale přiznávám, že jsem byla  bez blogu jako bez pravé ruky.

Jsem na blogu už od rána a čtu nejnovější články,ještě nemám prohlédnuté

moje oblíbené blogy. Ale už jsem odepsala na některé milé vzkazy.

Jsem ráda, že jsem zase mezi vámi.

Přeji vám všem slunce v duši.