Olympiáda Vancouver
Už celý týden žiju olympiádou. Na zahájení jsem si přivstala ve tři hodiny ráno, i když jsem šla spát v 1 hod. po půlnoci. Bylo krásné, vkusné a takové čisté. Je zajímavé, že severní státy mají vždy zahájení překvapivé a dojemné.Vzpomínám na dřívější olympiády v Kanadě a Americe : na teepe, na zapálení olympijského ohně šípem z rukou Indiána, na olympiádu v Lillehamru - kde Liv Ullman četla dětem pohádku.Všechna tato zahájení byla bez kýčů. Jsem šťastná, že Martina Sáblíková má zlatou medajli( dívala jsem se na TV, jak jinak ) a doufám, že jich získá ještě víc. Moc jsem jí fandila - stála jsem nalepená na televizi, jak jsem byla nervozní, a popoháněla jsem ji, trnula jsem , aby ty , co jely po ní, aby měly nižší čas než Martina. Zasložila si ji tato skromná dívka. Je to bojovnice a dříčka. Bauerova bronzová taky udělala radost, i on má možnost ještě další na medajli. Včerejší sjezd žen byl plný nešťastných pádů, škoda, že Křížová nedojela do cíle, jela dobře. Fandila jsem Lindsay Vonno...