Olympiáda Vancouver

Už celý týden žiju olympiádou. Na zahájení jsem si přivstala ve tři hodiny ráno, i když

jsem šla spát v 1 hod. po půlnoci.

Bylo krásné, vkusné a takové čisté. Je zajímavé, že severní státy mají vždy zahájení

překvapivé a dojemné.Vzpomínám na dřívější olympiády v Kanadě a Americe :

na teepe, na zapálení olympijského ohně šípem z rukou Indiána, na olympiádu

v Lillehamru - kde Liv Ullman četla dětem pohádku.Všechna tato zahájení byla

bez kýčů.

Jsem šťastná, že Martina Sáblíková má zlatou medajli( dívala jsem se na TV, jak jinak )

a doufám, že jich získá ještě víc. Moc jsem jí fandila - stála jsem nalepená na televizi,

jak jsem byla nervozní, a popoháněla jsem ji, trnula jsem , aby ty , co jely po ní, aby

měly nižší čas než Martina. Zasložila si ji tato skromná dívka. Je to bojovnice

a dříčka.

Bauerova bronzová taky udělala radost, i on má možnost ještě další na medajli.

Včerejší sjezd žen byl plný nešťastných pádů, škoda, že Křížová nedojela do cíle,

jela dobře.

Fandila jsem Lindsay Vonnové, která i přes bolestivé zranění holenní kosti získala

zlatou.Jela fantasticky.

No, při hokeji už budu mít nervy na pochodu. ?