Plány, plány, samé plány

Jsem odborník na plány, zatím jich mám na jaro 51, ale už při tomto psaní mě

napadají další.

Jen, aby to nedopadlo tak, jako když jsem se učila na zkoušky a plány neustále

přepracovávala a nakonec jsem se učila 250 stránek denně a pak jsem brečela,

 že to nestihnu a nervy jsem měla v kýblu. Zato jsme doma měli vyleštěný

všechen nábytek.

Nejvíce času mi zabere malování bytu, žehlení ( nenávidím žehlit košile ), třídění

věcí, o kterých už ani nevíme, že je máme ( je to boj s manželem, protože " vše

se může hodit") a pak Paní Zahrada ". Není to žádný prcek, měří 3700 m2.

Každý rok si říkám, že už nic nebudu kupovat ( vždyť mám tolik trvalek a semen

květin i zeleniny !).

Kdo má zahradu, zahrádku nebo i balkon už ví, že každoroční předsevzetí je pryč

a běží na trh nebo do zahradnictví.

Miluji trhy všeobecně ( ale ne trhovce, kteří prodávají zeleninu a ovoce z ciziny),

jdu koupit něco do truhlíků na okna a rajčata a nakonec neseme dvě bedýnky,

velký koš a čtyři igelitky - manžel to postupně přenáší do auta.Pak jedeme

k našemu oblíbenému zahradníkovi, který prodává rostliny, keře, stromy apod.

z výzkumného ústavu, výhoda je, že pěstují i starobylé odrůdy. A mladý pan

zahradník je velmi milý, komunikativní a stromy a keře nám vždy hned zastřihne

a ještě nám dá něco navíc. Půjčí nám také bedničky, které mu v neděli hodíme

přes branku.A taky chová ovečky, které miluji a chci také 2 ovečky na spásání

sadu - už mám pro ně jméno - Amálka a Evelínka.Tak to je dnes všechno,

musím začít plnit plán - nejprve žehlit, vyklízet šuplíky, které přetékají 

starými ponožkami( hodí se na zahradu a nemají patu),pak po večerech

háčkovat letní čepičky a kloboučky pro  vnoučátka.