A letěl.....

V neděli nám náš zeť připravil překvapení. Zaplatil nám let nad krajinou a

postavil nás před hotovou věc.

Vždycky, když vidím tato letadýlka létat nade mnou, tak jim mávám a říkám si,

jestli se nerozsype.

Když k nám rolovalo, tak se tak kodrcalo po ploše, že mi připadlo, že mu ocas

ulítne.

Dívala jsem se nedůvěřivě a o to víc ještě poté, co několik pánů do letadýlka

nastoupilo a okamžitě zase vystoupilo, protože něměli odvahu, přestože to

měli zaplaceno.

Tak pilot kývl na nás. Podívali jsme se na sebe a nakonec manžel, nejmladší

dcera a já jsme nastoupili.

Byla to nádhera, obletěl s námi okruh asi 50 km, dole jsme měli vše jak na dlani,

všechno vypadalo tak upraveně,barevná pole se střídala s loukami, vodní plochy

se leskly, příroda byla nádherně svěží,viděli jsme i lidi, a dokonce i náš dům

se zahradou a naše sušící se prádlo na šňůrách na zahradě, jak tam vlaje.

Nemohli jsme se vynadívat, neustále jsme vykřikovali a ukazovali si, pilot nám

také vysvětlil, kde v tom momentě jsme, když jsme se začali dohadovat, co to

může být ( a byl to např. písák, ale úplně jiný a na opačné straně, než jsme si

mysleli my ).

A vůbec letěli jsme tak nízko, že jsem se nebála, že bych padala dlouho a že by

se mi vůbec něco mohlo stát.

Možná příště zkusím let v balonu. Ale to přistání.........to přistání.....

Přeji vám také příjemný let !