dauma

Jsem už druhý týden vyřazena z provozu. A nejen já, ale i manžel, a tento týden se k nám přidala dcera. Museli jsme jít i k lékaři, protože jsme měli vysoké teploty a bolel nás celý člověk. Jde o virovo-bakteriální virus, dostali jsme antibiotika ( ta jsme neužívali ani nepamatuju ). Bylo strašné vedro a do toho jsme se potili - no to bylo žůžo . Po dvou dnech spaní a pocení nás bolely záda a nemohli jsme najít polohu, která by nám ulevila. Já nemám normálně ráda horko a už vůbec ne pocení, ani z horka. Už desátý den nevydám ani hlásku. Vzpomínám si na nejstrašnější pocení v mém životě při dlouhotrvajících vysokých horečkách. Byla jsem v nemocnici na očním, protože jsem dostala alergii na posečenou louku, měla jsem vysokou teplotu a v místě nebyl lékař, aby mi předepsal antibiotika. Takže jsem měla z horeček zánět oka. A horečky trvaly už tři týdny, nevěděli si se mnou rady. Jednou přinesli velký černý gumový pytel, do kterého jsem musela vlézt. Kapuci mně utáhli tak, že přesahovala až...

Už čtrnáct dní před příjezdem vnoučátek, jsem vyhledávala výlety se zábavou pro děti. Manželovi jsem napsala dlouhý seznam věcí, které má nakoupit. Ve středu mi najednou po obědě zavolal, že má plné auto nákupu a auto mu scíplo na velké křižovatce a že už volal odtah. Naštěstí mu v opravně půjčili svoje volné auto. V pátek bylo auto hotové ( byl vyměněn odstřikovač paliva - nevím, jestli je to ten správný výraz ) a manžel jel na faru odvézt spoustu věcí, protože při naložení dětí s kolama , koloběžkama, kol. bruslemi, helmami a sedačkami by nám to do auto nevešlo. Všechno tam odvezli, povlekli postele, posekali znovu trávu a večer jeli zpátky. O půl desáté večer mi volal, že auto nejede a odtah přijede do dvou hodin. Opět to byl odstřikovač - druhý. Při první opravě vypadal v pořádku. Nedá se to dopředu poznat, kdy vyplivne. Auto nechal odtáhnout k servisu - je to na konci města a stálo tam osaměle. Když přišel domů, tak jsem mu řekla, že v novinách jsem četla, že letos vykradli auta...

Možná je to jen zrovna ta bábovka, kterou běžně pečete, pro nás znamená rodinnou tradici po manželově babičce, která ji vždy pekla vnoučatům k narozeninám. Všichni se na ni těšili, byla to pro ně vzácnost. Já ji také peču při zvláštních příležitostech ( návštěva, příjezd vnoučat nebo mých dětí, na žádost - hlavně zeť ), manžel si ji objednává k narozeninám vždy. A proto jí říkáme narozeninová, tak jak jí říkala oma. 12 dg másla, 250 g cukr moučka a 3 žloutky se vyšlehají ( utřou ),přidá se trochu vanilky ( van. cukr ), citronová kůra nastrouhaná, 1/8 l studeného mléka, 1 prášek do pečiva, 20 dg polohr. mouky, 10 dg mletých ořechů, kakao a nakonec sníh ze tří bílků. Peče se zvolna 3/4 hodiny. Pocukrujeme. Bábovka byla během hodiny snězená. Taky máte rádi sladké ? Já velice.