Provence styl

Včera večer jsem opět prohlížela knihy o interierech a vzdychala a obdivovala různé detaily

a věci a hledala další inspirace už asi po xté. Co kdyby mě zaujalo něco, co jsem dříve nepostřehla.

Nad mnohým manžel obrátí oči v sloup, když mu radostně ukazuji např., že OPRAVDU nemusí být

u jídelního stolu všechny židle stejné.

On má rád všechno učesané, já naopak ležérní až bohémské, všude spoustu pomačkaných polštářů,

stolků s křeslem pro jednoho, aby měl své soukromí, pohovky apod.

Neustále se mnou probírá, jestli jsem si nerozmyslela, že v kuchyňské lince nechci dvířka a místo

horních skříněk jen police. ( Stejně jsem v posledních letech - od koupi fary - nakoupila police po bazarech

nebo některé nechala vyrobit na zakázku (( v nich máme nyní v kuchyni a v ložnici doma samé knihy.))

Manžel je velmi hodný, ale každý svůj nápad musím tvrdě probojovávat a pokud to nebude hotové,

dotud budu slyšet, že se mu to nelíbí a běhá s metrem a předvádí, jak budu vařit.

Také chtěl vysoké horní skříňky. Naštěstí pro mě si manžel našel na netu a vytiskl odborné doporučení,

jak má být vysoký pracovní stůl a horní skříňky - u mě police.

Zvítězila jsem i odborníků. Jsem malé postavy a musím dosáhnout pohodlně na nádobí.

Nebudu konečně používat židli a pak ještě lézt na prac. plochu linky.

Manžel si totiž nedokáže nic představit dopředu. Já přijdu a vidím, kam co umístit a jaké barvy použít.

Když to pak provedu, tak manžel chodí a říká toto tady máme pěkné.

A má radost, když návštěvy obdivují, jak to máme útulné.

Také jsem si objednala novou knihu - Provensálský styl.

Pár foto z knihy :

Přeji všem krásné babí léto.