Slunovrat

Zítra bude letní Slunovrat.

Už v dětství jsem považovala Slunovrat

za něco tajemného až magického.

Myslela jsem si, že v ten den i noc

se dějí zázraky.

Dodnes mně v této době připadá,

že jsem nabitá v ten den vyjímečnou energií

a vnímám svět okolo sebe citlivěji

než jindy.

Už naši předci vnímali Slunovrat

jako vyvrcholení zápasu

světla a tepla

nad zimou a temnotou.

Věřili, že v tomto čase

se uvolńují magické síly země,

že obracující slunce nad nimi

ztrácí svou moc.

Čas letního slunovratu

byl vyhrazen jeho oslavování.

vzdávání díků

a přinášejí oběti za budoucí úrodu.

Na zemi Slunce zastupoval oheň

a o Slunovratu se rozdělávaly posvátné ohně

k poctě slunečního božstva.

Z křesťanského hlediska byly slavnosti Slunovratu

pohanským zvykem

a církev ho nahradila křesťanským svátkem

svatého Jana Křtitele.

Přesto symbol slunce pronikl

do církevních obrazů,

textů i obřadních předmětů

( svatozáře, monstrance,

sluneční rozety na průčelích katedrál ).

V době raného křesťanství

byl na římských nástěnných malbách

zobrazovaný Ježíš Kristus

jako antický sluneční bůh Hélios.

Slunce bylo oslavováno

snad ve všech starých kulturách.

Pozůstatky slunečního kultu se objevují

v pohádkách - lidé putují

za Sluncem a žádají o radu

( např. Tři zlaté vlasy děda Vševěda )

Ve slunovratu stojí Slunce

nad obratníkem Raka.

Pro nás den s největší mírou slunečního svitu

a nejkratší noc v roce.

V některých částech toho článku

byl použit text z knihy

Český rok od jara do zimy.

Přeji vám vše dobré.