Zahrady ve čtvrtek 26. 4. 2013

V jednom komentáři u někoho na blogu jsem psala, že nafotím i 150 fotek denně.

Musím vysvětlit.

Z tohoto pak ty, které mi nevyhovují smažu.

Zkouším vždycky úhly, aby mi tam nešlo slunko nebo se mi zdá, že je to moc

blízko nebo zase daleko.

Protože jsem menšího vzrůstu, tak kolikrát stojím na špičkách a v nepravou chvíli,

kdy se ještě fotí, zakolísám. Taky najít tu správnou mezeru v laťkovém nebo drátěném plotě a

vytočit ruku tak, aby byl ten správný , pohled na kytičky, dá zabrat. Ani vlastně někdy nevidím, co fotím,

protože moje ruka s mobilem je třeba zamířená za roh nebo mi visí vysoko na plotě.

Vždy fotek víc a radši smazat, než pak zjistit, že se něco vůbec nevyfotilo nebo jsem chtěla jiný úhel.

( Například i fota neposedného Jonáška. Chová se jako moje vnučka - otočí hlavu bokem,

když vidí, že ho fotím. I ze spánku se někdy probudí a převalí se. )

A teď několik fotek ze čtvrtka, abych pak někdy, až budu očekávat jaro a ono ne a ne přijít,

viděla, že letos jaro proběhlo okolo nás skoro fofrem.

pampelišky jsou nádherné, takové okaté a veselé

ve čtvrtek kvete - myslím, že jabloň

magnolii už opadávají květy

odkvétá meruňka

kaštany těsně před květem

přísavník tříprstý

A na konec Jonášek a là paní Colombová

uhnul mi a má moc prodloužený čumáček

tady otočil hlavu a má rozmazané ucho

to je náš vrtichvost - mával ocáskem ostošest

Přeji vám sladké sny Dáša