Přijeli miláčci

Minulou středu v poledne přivezla dcera moje tři vnoučátka.

Ani nešla do domu, hned jela zpět, protože před sebou měla 700 km do Německa, kam jela pracovně.

Děti tedy měly neplánované prázdniny.

Užili jsme si 5 báječných dní. Pořád jsme se smáli a udělali spolu spoustu věcí :

sbírání kloboučků od žaludů na dárek pro maminku a tatínka, v lese jsme poznávali rostliny

( ale musím přiznat, že měli slušné znalosti ), poznávání ptáků a následné hledání v encyklopedii,

vyrábění dárků, psaní úkolů do školy i školky, fotbal s dědou a místními dětmi.

Vnučka A. krájela brambory ( měli jsme francouzské brambory - dělám je

ze syrových brambor, aby byly křupavé ) a točený salám opravdovým ostrým nožem, loupala cibuli.

A do mrkvové polévky rohlíky na kostky na opečení. Této polévce říkáme " chatová", protože jsem

ji vařila na chatě blízko Brněnské přehrady v době, kdy jsme spolu s manželem chodili.

A nejstarší T. ( 9 let ) si uháčkoval čepičku na vajíčka. Měl z toho radost, že to dokázal a já, že byl

tak trpělivý a dotáhl to do konce.

Celé rodině jsem uháčkovala 8 různě barevných čepiček na vejce - i pro jejich bratrance a sestřenici.

Určitě mě požádají i další děti v rodině ( tak jako o taštičky na adventní kalendář - objednávky přišly ihned,

jakmile je viděly maminky u dcery).

Děti se pečlivě staraly o nemocného Jonáška. T. ho dokonce nesl do schodů, ačkoli jsem mu řekla,

že Jonáška nemůže unést, když váží 9 kg.

Nechaly ho i odpočívat a nebudily ho.

Byla to prostě paráda!

A ( 5 let ) zavazuje M ( 3 roky ) boty

hledání kloboučků

ráno bylo v lese nádherně, po obědě začalo pršet a pršelo do včerejška

dnes v noci pršelo, ráno slunce a teď se schyluje k dešti a slyšela jsem hřmění

A. sbírala jen velké kloboučky

fotila A.

Spí děti a snimi Jonášek

Jonášek se odkopal

Mockrát vám děkuji za komentáře, mám vždy velkou radost.

A kde žiju ?

Úplně přesná byla Zuzka.

Pokud to Maruška Fukčárinka myslela stejně jako Zuzka, tak také trefila do černého.

Jitka, Jarka, Pižlík ( naštěstí tady skládka žádná není ), Vendy podle titulů správně odhadly Malšovice.

Ludi, mé srdce patří Slovácku, místo mého dětství do 22 let.

A bydlím už 32 let v Hradci Králové, čtvrť Malšovice.

Kdybych uměla vytvořit diplomek, tak byste ho dostaly všechny dle zapsaného pořadí výše.

Děkuji a jsem dojatá za váš zájem. Mám vás moc ráda a jsem šťastná, že k vám patřím ( asi se rozbrečím ).

Mějte se moc a moc krásně s na tváři.

Dáša