Všehochuť

Letošní léto je opravdu kulantně řečeno divné.
Jednak z důvodů politických a a za druhé přírodních.
Samolibý zrádce ústavy, podvodník a podlézavec, který se snaží vlézt všude tam, kde by se zviditelnil,
tunelář v radoby vládě, korupčníci.
O samolibci toho bylo napsáno hodně. Chci jen podoktnout, že právní zvyklosti tady byly odjakživa
a rovnají se morálnímu chování a tradici. Pokud se jedná o určení lhůty k jmenování vlády,
tak jsme se už před 35ti lety učili, že pokud není v zákoně stanovená lhůta, platí, že se tím
míní bezodkladně. Tudíž do tří dnů je tolerance.

Rádoby prezident, popřípadě stačí ministr financí, ačkoli se financemi nikdy nezabýval,
se tlačí všude a mlátí okolo sebe hlava nehlava. Jeho sponzoři zíśkali miliardové zakázky za doby
úřednické vlády, kdy byl premierem. A jako premier byl neschopný.
A jeden z nich chce dostat státní sklad plynu do svého skladu, na který dostal ty miliardy výše uvedené.
Co si o tom máme myslet? určitě v případě tohoto ministra financí by tuto zakázku získal.
A zajímavé je, že v případě nevyjasnění peněz zaplatí ze svého! Proč to nezaplati hned!

Jsem velice ráda, že se konečně tunelářství začalo řešit i v horních řadách.
Ale jak je možné, že kromě Respektu se nikdo nezajímá o tuneláře Tomana?
Asi těch 600 milionů státního dluhu nic neznamená.

Abyste mě nevyobcovali, uvidíte ukázku z naší zahrádky u domu.
Letos jsem teprve tento víkend sázela znovu okurky a cukíny. Jednu cukínu už mi ožral až na pahýlek
hlemýžď. A já se k nim chovám tak hezky, vždycky je odnesu na louku.
Jsou se svými domečky tak rozkošní!
Bazalku už sázím počtvrté, takových škopků bazalky mám, ale všechny ožrané.
Ve skleničce ještě nemám nic!















Moje nejoblíbenější tříčtvrtťové tenké lehké džíny mi dosloužili.
Klekla jsem si a už tam byla díra.
Tyto kalhoty jsem nosila už několik let celé léto.
I dovolené s námi prožili.
Nejhorší je, že jsem takové nikde neobjevila. Ach jo.

A teď ju vařit džem z červeného angreštu, mňam.

Mějte se všichni parádně a nezlobte se, že komentuji později. Nestíhám vlastně 3 zahrady ( o sad se stará
manžel). A už na mě čekají rybízové keře - takoví staříčci, ale veliké a stále hodně rodící.
Budu je muset nastříkat zelenou skalicí, protože jsou porostlé lišejníky.
Doufám, že se jim pod tíhou plodů nezlomí větve.
Vaše Dáša

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Čtecí tabule na očním

Můj nejmilovanější.....