"Perfektní" víkend

Celý minulý týden jsem se těšila na návštěvu k našim přátelům.

Zjistila jsem, že jsme tam nebyli skoro 4 roky. Ale vůbec mně to nepřišlo, že by to bylo

tak dlouho.

Tehdy u nich byla nejstarší dcera s třítýdenní holčičkou Terezkou. A té budou v květnu 4 roky !

Známe se s nimi 34 let. Všechny holky ( oni tři, my tenkrát dvě ) si náramně rozuměly.

Jezdili jsme všichni na výlety, navštěvovali se. Když všechny holky odešly studovat,

tak návštěvy polevily. Asi proto, že jsme my dospělí neměli pomocníky na práci a obě

rodiny jsme měly latifundie a oni navíc krávu Majdu, býčka a kozu, spoustu koček a dva psy.

Majda i býček, zapomněla jsem jméno, byli mazlivý, olízli mi vždy obličej jazykem jedním tahem.

Koza Róza chodila s nimi po vesnici jako pejsek.

Jednou koza onemocněla, spali s ní všichni na seně v chlívku. Kozy jsou velmi háklivé a

nemoci snadno podlehnou a umírají často na ně.

Když se Róza uzdravila, tak jim veterinář řekl, že když viděl tu lásku s kterou o ni

pečovali, že si řekl: jestli ta koza zemře, dám jim tu svoji. Dopadlo to vše dobře.

Naše rodiny se mají se moc rády. A na tento víkend se sjely všechny tři jejich dcery,

abychom se viděli.

JENŽE páteční noc mě vyřadila z provozu.

Vypukla u mě střevní chřipka s takovou silou, že jsem to ještě nikdy nezažila ( jen jednou

jsem mělatak silnou hnačku, když jsem snědla velké množství přezrálých, sladkých a

šťavnatých bezinek - to mi málem půlhektarová louka za domem nestačila -

ale jak mi napsala Helenka, aspoň jsem se vyčistila ).

Spala jsem pak celou sobotu a ještě včera jsem byla tak slabá, že jsem neudržela v rukách

ani noviny. Ještě dnes jsem zesláblá a bolí mě celý člověk.

Stoupla jsem si v sobotu na váhu a - přes noc z pátku na sobotu jsem " zhubla " 1,8 kg !

Och, kdyby mi ta váha už zůstala.

Za leden a únor jsem zhubla 4 kg, nemám ani chutě ( ale bohužel na sladké mám chutě pořád ).

Myslím si, že ty chutě jsem ztratila kvůli té pětitýdenní nemoci v prosinci a v prvním týdnu ledna.

Ach jo, z návštěvy tedy sešlo. Je mi to moc líto, protože naši přátelé jsou o 12 let starší a

prodělali oba velmi vážné nemoci ohrožující život.

Musíme se začít scházet zase častěji než za čtyři roky.

Ze soboty na neděli jsem měla tak strašný sen, že jsem se probudila v noci tím, že jsem

měla silnou migrénu na pravé straně hlavy. Když jsem usnula, sen pokračoval.

Probudila jsem se ráno pořád s migrénou a hodně jsem brečela v koupelně.

Odpoledne se mi migréna přestěhovala na levou stranu.

Včera večer jsem si otevřela v NB poštu, abych se podívala, kdo napsal nový článek.

Od doby, co blbnul blog, chodí mně pošta do Spamu. Něco jsem však omylem klikla a už jsem viděla,

jak bliknulo " smazat vše" ,vytřeštila jsem oči a vše bylo pryč.

Dnes ráno jsem přes Bloglovin napsala komentář, který se ovšem u dotyčné neobjevil.

Napsala jsem jej znovu a zase nic. Takže přes Bloglovin nejdou psát komentáře.

Ale svítí slunko, není vítr - konečně - a je mínus dva pod nulou.

Ještě mám v břiše " revoluci " ale musím jít s Jonáškem na procházku, až se uráčí

vylézt zpod peřiny. Dnes to nebude rychlá chůze ani daleká procházka.

Normálně se sním vždy proběhnu ( neběhám, velmi rychle jdu, jinak by mě bolelo v boku )

každé dopoledne tak 6 km, záleží na počasí, když je příjemně - tzn. ani vítr ani vedro -,

tak i 10 km.

Všem jsem vděčná za vaše komentáře a i za vaše články, na které se hodně těším.

Přeji vám slunečný týden plný radosti

Dáša