Včerejší radost

Včera ráno mě manžel odvezl k doktorce. Přestěhovala svou ordinaci do středu města.

což je mi příjemnější, protože hned kousek od ordinace jsou obchody.

Moje dva nejoblíbenější obchody - Kanzelsberg a galanterie.

U doktorky jsem vzala za kliku čekárny, a přitom jsem si pomyslela, tam zas bude lidí!

Čekárna byla zavřená a nikde ani noha. Na chodbě mi byla zima. Za dveřmi neustále

zvonil telefon. Bylo mně to divné, ještě se to nikdy nestalo.

Čekala jsem půl hodiny a pak jsem vklouzla do knihy a hnedle vedle do galantérky.

Byla jsem jak v tranzu. U nás doma všichni vědí, že když se " ztratím ",

tak jsem v obchodě s knihami.

Vydržím v něm i několik hodin. Někdy si přečtu i nějakou knížku, třeba jako včera.

Kupuji si zejména knihy od svých oblíbených spisovatelů.

Když narazím na knihu, jejíhož spisovatele neznám, tak si přečtu záložky -

informace o spisovateli a o ději v knize. Pak se začtu. Musí mi vyhovovat styl psaní i obsah.

Včera jsem v Knize strávila skoro tři hodiny.

A výsledek je tento :

Až přečtu, tak povyprávím tady na blogu. Fulghuma mám přečteného už z obchodu.

Já mám v hlavě tolik myšlenek, vzpomínek a příběhů, že bych musela psát články aspoň 3 denně.

A to tolik času nemám. Budu si muset své momentální myšlenky a nápady někde zapisovat.

Protože pak marně přemýšlím, co jsem tak " bezvadného " chtěla napsat.

A dohra s doktorkou ?

Dnes na procházce s Jonáškem jsem sáhla do kapsy a vytáhla objednávací lístek, a co nečtu ?!

Jsem objednaná na 10. března!

A to jsem si chystala řeč, kterou přednesu ( ale v dobrém, protože doktorka i sestřička jsou

moc hodné ). Z toho vyplývá, že nikdy nemám předjímat !!!!

Děkuji vám, že vás zajímají moje články

a ještě přidáte i komentáře.

Velice mě to těší.

Dáša