Ze Křtin k jeskyním

Opustili jsme Křtiny a po krátké chůzi po silnici jsme vešli do lesa - směr jeskyně.

V údolí Křtinského potoka se nachází mnoho jeskyní. Zamířili jsme k jeskyni Výpustek.

Víc už tam napsáno nebylo, ale barevnost stěn bunkru byla ještě vidět i po těch letech.

Jeskyně byly, bohužel všechny zavřené.

Cesta lesem byla pěkně skoro po rovince.

Příroda byla překrásná, spostu kamenů a kamennných vrchů,

schovávajících jeskyně.

Přeji vám krásný slunný víkend a dobrou náladu

Dáša

Pomóóóc!!! V náhledu na blog se mi světým písmenem objevil text, který jsem musela vyjmout, ptotože jsem převýšila počet znaků. Uvidíte to na blogu. Já to v rozepsaném článku nevidím. Už jsem upravila stránky v nastavení - přidala

jsem, co jsem mohla, ale není to nic platné. Prosím, prosím, smutně koukám......

Alexandrova rozhledna

Alexandrova rozhledna nebo lidově Alexandrovka je kamenná stavba, která se tyčí nad adamovským údolím na vrcholku kopce Špičák (dříve Špickberk), kde dříve stával dřevěný vyhlídkový pavilon, který zde postavil na počátku 60. let 19. století adamovským okrášlovacím spolkem. Tento pavilon byl pojmenován po brněnském krajském hejtmanu hraběti Braidovi - Braida-Hütte (Braidovo přístřeší). Po jeho zchátrání se rozhodla brněnská sekce Östetereichischen Touristen-Club vystavět na jeho místě rozhlednu. Rozhodnutím z 16. ledna 1887 vyhověl kníže Liechtenštejn žádosti turistickému klubu a věnoval k tomuto účelu pozemek i stavební dříví.
Autor, který vytvořil projekt pro tuto stavbu, byl architekt Oscar Mratschek, stavbu provedla firma Martina Fleischhackera za 15 000 zlatých. Rozhledna byla turistům zpřístupněna 4. září 1887. Své jméno získala po předsedovi brněnské sekce Rakouského turistického klubu Alexandru Suchankovi, který se stal velkým propagátorem výstavby rozhledny. Věž měla dřevěný vyhlídkový ochoz a plechovou jehlancovou střechu s korouhvičkou, vysokou 15 metrů.
Po první světové válce byla rozhledna zbavena všeho co bylo německé: kliky, okna, zábradlí pavlače aj. Za druhé světové války byla věž ztratila svoji původní střechu z mědi, která měla pomoci k vítězství Německé armády. Následně v posledních měsících války se z rozhledny stala německá pozorovatelna. Vojáci ve zdivu vybourali pozorovací průzor, který označili nápisem: "Villa ohne Sorge".

V 60. letech díky špatnému příjmu televizních pořadů v Adamově byla majiteli televizorů vyvolána podpisová akce za vybudování televizního převaděče. Na tuto petici přišla v roce 1961 kladná odpověď. Za nejpříznivější místo pro stavbu převaděče byla označena po několika měřeních bývalá rozhledna. 18. dubna 1963 vydal ONV Brno-venkov povolení k stavbě převaděče. K realizaci výstavby byl radou MNV pověřen pan Alexa a řízení všech potřebných akcí se pak ujal adamovský občan František Vágner. Od 22. dubna započaly probíhat práce. Tempo práce dovolilo již 7. června předání rozhledny MNV. Současně s rekonstrukcí rozhledny byly započat i výkop rýhy pro položení přívodního kabelu elektrického proudu. Určená trasa byla dlouhá 1200 metrů a vede po hřebenu kopce kamenným terénem k Babicím nad Svitavou. Při rekonstrukci byl instalován žebřík a železný ochoz ze kterého byl umožněn výhled do krajiny. Do prvního zkušebního provozu byl přivaděč uveden 3. října 1963. Konečná kolaudace pak byla provedena 6. prosince téhož roku.
Na celé akci odpracovalo 540 občanů 6 100 hodin. MNV v Adamově na veřejném zasedání 9. prosince zhodnotil vykonané dílo a obětavou pomoc občanů a rozhodl se věnovat 65 brigádníkům "Čestné uznání" ze symbolickým předtiskem rozhledny, jejichž autorem je František Pokorný a tisk provedl Václav Písařík. Slavnostní předání těchto odměn bylo uskutečněno 14. prosince na besedě posluchačů s pracovníky vysílače Kojál.
Rozhledna poté byla na návrh kulturní a školní komise MNV přejmenována na Chocholka, jak se v té době kopec nazýval.
Pro turisty nově zrekonstruovaná rozhledna nabídne výhled, který se otevírá zejména jižním směrem a kromě samotného Adamova je vidět velká část Brna, Pálavské vrchy a za extrémně dobré viditelnosti, která nastává jen několikrát ročně, je možné vidět vrcholky Alp. Z dobových fotografií vyplývá, že v době vzniku rozhledny nebránila rozhledu žádná vegetace. Postupem času se však kvůli vysokým stromům zcela uzavřel výhled na sever a částečně i údolí Svitavy a město Adamov. V průběhu roku 2007 byla věž uzavřena z důvodu havarijního stavu vyhlídkového ochozu a od července 2008 probíhala rekonstrukce s rozpočtem 3,7 mil. korun, na kterou byla čerpána dotace z fondů EU a řada dárcovských a sponzorských podpor. Věž byla zvýšena o osm metrů oproti původní výšce a téměř se podařilo docílit původního záměru, dosáhnout opět bezchybného výhledu všemi směry. Rozhledna se stala novou dominantou města Adamova a velkým turistickým lákadlem této části Moravského krasu. K znovuotevření rozhledny došlo 16. května 2009.
29. prosince 2011 byla na zadní straně rozhledny slavnostně odhalena věnovaná babickému básníku Jaroslavu Marchovi.
Pro turisty byla vydána i turistická známka s motivem Alexandrovy rozhledny pod číslem 1714.