Čarodějné kvítí

Už několik let vlastním knihu Český rok od jara do zimy od autorky Mileny Motlové.

Svatému Jánu je věnováno v knize několik stránek.

Jan Křtitel měl silnou pozici v křesťanském náboženství a vklouzl do pranostik a lidového rostlinného názvosloví.

V předvečer sv. Jana Křtitele bylo zvykem stlát svatojánskou postýlku z devatero kvítí.:

O svatém Janě každý kvítek volá : " Utrhni mě!"

Devítce jako číslu na konci řady byla přisuzována magická moc. Složení devatera kvítí bylo různé, ale

vždy obsahovalo květ černého bezu, dobromysl, mateřídoušku a jitrocel.

Odvary ze sušených bylin - heřmánek,chrpa, kopretina,vlčí mák, máta,mateřídouška a šalvěj - se léčila

řada nemocí lidí i dobytka.

Za všelék byl považován květ černého bezu a máta.

Magickou moc rostlin umocňovalo i jejich zvláštní pojmenování.

Svaté dřevo - lípa - mělo chránit dům - domácnost se zdobila lipovými ratolestmi.

Magická moc se přisuzovala i božímu dřevci - brotanu, bylině Sv. Jana Křtitela - pelyňku černobýlu, holi sv. Jana

- divizně, zvonečku sv. Jana - třezalce obecné a kopretině, která měla dvě pojmenování -

koření svatojánské a svatojánská kola.

O svatojánské noci měla být magická síla bylin nejsilnější.

Kdes chodila dnešní noci?

" Sbírat bejlí na nemoci "

Kdopak s tebou chodil,

kdo tě lesem vodil ?

" Nejmilejší přítel,

sám svatý Jan Křtitel."

Není na světě bylina,

aby na něco nebyla.

Největší znalosti o účincích jednotlivých bylin měli pastýři, ovčáci, myslivci a kořenářky, kteří byli

silně spjatí s přírodou a také kováři - pracovali s ohněm, léčili dobytek.

O svatojánské noci vily dívky věnečky z mateřídoušky, kopretiny,chrpy, smolničky, jitrocele, rmenu nebo

z šípkové růže, zvonků, netřesků a jiných bylin.

Věneček si položily pod polštář o svatojánské noci a měl přivodit sen o budoucím ženichovi.

Před východem slunce házely dívky věnečky do vody - tekoucí nebo do sadu. Jestliže věneček odplul dál,

znamenalo to, že dívka odejde z vesnice. Jednalo se o milostné čarování.

Čarování bylo součástí lidového léčitelství - pozitivní ( bílá ) magie. Léčitelé vyznávali křesťanskou víru a věřili,

že praktikování negativní ( černé ) magie by ztratili Bohem poskytnutý dar, schopnost pomáhat a léčit.

O léčení a čarování nemluvili - bylo to tabu.

Tajemství svého umu sdělovali většinou jen před smrtí a někomu z rodu, u kterého poznali, že má

k tomu schopnosti.

Protože Surmenu, z knihy Žitkovské bohyně,zavřeli komunisté do vězení, nemohla tato předat svoje

umění pomáhat a léčit své neteři.