Dětí radost....

maminčina starost.

Dnes se rozdávalo vysvědčení a nastalo nejkrásnější období v roce - prázdniny.

Slovo prázdniny ve mně pořád vyvolává volnost, nadšení, radost, touhu něco prožít, těšit se

a mít se prostě báááječně.

Dodneška mám v mysli graficky zobrazený kalendářní rok v podobě kruhu, který

je ovšem nahoře zploštělý u měsíců červenec a srpen.

Náš vnouček přinesl samé jedničky. Toto letí. Za chvíli bude září a pak už říkám, že

budou Vánoce. Jo, ach jo.

A v září jde poprvé do školy naše vnučka. Vytáhla se, už to není to malé faldíkové dítě,

nohy má už jako dívenka štíhlé. Ale bříško ještě má jak holub, takže je ještě malým dítětem.

A teď je jejich rodina na cestě na Korsiku. Pořád na ně myslím. Už musí být daleko za hranicemi.

A na silnicích tak strašný provoz.

Mladší dcera se dozvěděla tuto středu, že ji přijala britská firma, sídlící na byznys třídě v Londýně

a v pondělí nastupuje. Přišlo to jak blesk z nebe. Kanceláře má firma přímo za katedrálou

Sv. Pavla ( tam měla Diana svatbu ).

V takových firmách se pracuje od nevidím do nevidím. Kde bude bydlet ?

A sama chodit pozdě v noci domů !!!!

K. je polyvalentní alergička a má astma. Jakmile má nějaký stres ( a cesta a neznámé prostředí,

spolupracovníci, neznámá práce, to je obrovský stres), dostane astmatický záchvat a onemocní

s průduškama nebo zápalem plic. A bude tam sama. Přítel pracuje v Praze.

Vyhledala si práci na internetu a dělala přes internet konkurs a byla z mnoha zájemců vybrána.

Ona sice už rok v Anglii studovala před pěti lety, ale to bylo jiné, bydlela v pronajatém domku

s jinými studenty. A studenti se dají hned dohromady.

Já si to vůbec nedokážu představit, že se nebude moci nikomu svěřit a poradit se, když to

bude potřebovat.

A bude dělat hodně obtížný druh práce - fúze velkých koncernů.

A já nemám radost, ale strach!!!!

Jede tam na 3-4 měsíce na jeden případ fúze.

Mám strach, aby ji nic zlého nepotkalo a taky, že se bojím, aby tam nezůstala.

Já jí to přeji, je velice šikovná a chytrá.

V březnu udělala advokátní zkoušky a já jsem byla šťastná, že bude spolupracovat s taťkou.

A je tady to, čeho jsem se vždycky bála, že děti budou daleko.

Když byla v Nottinghamu a byla nemocná, trpěla jsem s ní, ale ta bezmoc, že jsem daleko.

Odlétá v neděli.

Nejmladší dcera s přítelem jsou nemocní a ona má zítra a po neděli ještě zkoušky.

Jsem teď hodně naměkko.

Dáša