Náš pacient

Dnes jsem s Jonáškem byla poprve na trošku delší procházce - asi 200 m.

Je veselý, ocásek už má nahoře a neustále s ním vrtí a snaží se dělat psí kusy,

i když mu to nejde. Ještě zadníma nohama "tančí " , ale už vyskakuje na postel a na křeslo.

Má, chudáček, utrum na koukání z okna, kdy sedával na zadním opěradle sedačky s nosem

na okně.

Na veterině měl pan doktor radost a předvedl mně další způsob rehabilitace svalů.

Pan doktor s námi ještě vždy chodí ven před ordinaci, aby viděl, jak Jonášek chodí, protože

na hladkém povrchu v místnostech se mu rozjíždějí nožičky, což mu nebrání v rychlému pohybu vpřed.

Má utěkácké úmysly, ale musí chodit na vodítku. ( Na faře měl manžel nápad, že zavře bránu

a Jonáška pustí volně. Než jsme se otočili, byl v čudu. Mohli jsme se ukřičet, ale nereagoval.

Hledala jsem ho u jeho milovaných " přítelkyň ", ale ani tam nebyl.

Asi po hodině se vrátil přes hektarovou louku zpět a usnul jak dudek.)

Pan doktor nám řekl, že už se to pravděpodobně moc nezlepší.

Jonášek nemá bolesti, je veselý a zase si hraje s balónkem ( od lana jsme upustili ) a

my jsme šťastní, že on je šťastný a zase velice radostný pejsek. Musím to zaklepat!

Chtěla jsem přiložit fotografie, ale nejde mi to.

Já nevím, co se to děje se sítěmi. Už čtvrtý den se mi nenačítají obrázky ani u vás na blozích.

Dokonce ani na mailu. Volala jsem 2x asistenta, ale ani zapnutí-vypnutí nepomohlo a ani konfigurační sms.

A mám k dobru ještě 3 G.

Včera nám i rádia chrčela. Asi se děje něco ve vzduchu mezi nebem a zemí.

Mám totiž už týden velice nepříjemné sny a silné migrény.

Dokonce v sobotu byl kdekdo velice podrážděný, ačkoli nikdo neměl důvod.

Já jsem se cítila, že se na vše dívám přes sklo - a to trvá ještě pořád. A hůře i vidím.

Už by bylo na čase, aby tyto jevy, pocity, sny a divná jednání skončily.

Přeji vám příjemné dny Dáša