Taky den



To vám byl dneska den!

Ráno jsem zaspala, budík jsem neslyšela, ačkoli zvoní v půlhodině ještě asi 5x po deseti minutách .
Poslední dobou se mi zdají divné sny, dobré i opačné.
V pátek se mi zdálo, že dcera domů přinesla kočku, veverku a králíčka. A Jonášek si se všemi
moc rozumněl. Ale já jsem se zhrozila, že veverky jsou plné blech.
Ráno v sobotu jsem šla do drogerie a paní prodavačka jen mě uviděla, tak mně povídá: nechcete kočku ?
Já jsem na ni udiveně hleděla".Tady se objevilo velké jarní kotě a ono pořád za mnou chodí. Už jsem se
ptala tady okolo a nikdo ji nechce. Já ji krmím, ale ona se schovává v křoví před psy.
Je velký mazel a čistotná. A já na ni pořád myslím".
No jo, kdybychom už bydleli na faře, tak bych si ji vzala, mohla by být venku i doma, aby si na sebe zvykli.
Ale tady ? Vzpomínám si na mladé kočičky Berušku a Broučka našich mladých. To bylo kočičí komando.
Lítali vodorovně po stěnách pokoje, vyhrabávali květináče, ožírali kytky, nic jim nebylo svaté.

Manžel také souhlasí, že budeme mít kočičku, ale ne teď. A abych ho s kočičkou přivítala z cest,
tak by to nevydýchal. Ale ten sen ? Třeba je to předvěst do budoucna.

Ze včerejška jsem měla velice nepříjemný sen s velice sobeckou, ráda neustále ubližující a ponižující
mně známou osobou.
Takže se nedivím, že jsem zaspala, byl to těžký sen, který vás zamotá do svých sítí.

Vzala jsem Jonáška na ranní procházku. Poprvé jsem ho pustila bez vodítka.
Včera jsem přemýšlela. že už, chudáček, nemá ten svůj pejskovský život ( jak to krásně označila Vendy ).
Jonášek je poslušný ( pouze fenky naruší jeho poslušnost ).
Krásně jsme se prošli a přede dveřmi jsem šáhla do kapsy pro klíče a klíče nikde. To se mi ještě nestalo,
vždy ho nosím v kapse a ani jsem do kapsy po cestě nešahala. A byla jsem si jistá, že jsem ještě sahala
doma do kapsy, jestli tam ty klíče skutečně mám
Mazali jsme zpět cestou naší procházky. Neviděla jsem je.
Nejhorší bylo, že už jsem si už nebyla jistá, zda v kapse byly nebo jsem si to jen myslela.
Máme náhradní klíče u sousedů, kteří byli v práci.
Naštěstí s našimi levými sousedy nemáme plot a šli jsme tedy na zahradu.
Měla jsem v plánu dnes pracovat na zahradě, ale až bude na zahradě aspoň trochu stínu.
Nedalo se nic jiného dělat, než pracovat na zahradě. Jonášek si vyhrabal díru pod bergenou a do misky
jsem mu nalila vodu, já jsem pila z hadice jak duha. A plela jsem a plela a po třech hodinách jsem zaplnila
dvě biopelnice ( protože manzel před třemi lety rozebral kompost, že koupí kompostér.
Prozatím se mu žádný nelíbil, že se musí ještě podívat. A tak se pořád dívá a dívá......

Pak jsem otrhala květy bílé levandule, co mi zabralo skoro dvě hodiny. Pak jsem vyplela sousedce zahradu,
neb byli na dovolené.
A najednou byly čtyři hodiny a sousedi nikde! Byla jsem zpocená, žíznivá, hladoví jsme byli oba - my
jsme totiž ani nesnídali. Vypadala jsem jako mouřenín a všechno mě svědilo, popíchaná jsem byla
a pokousali mě mravenci. Hadicí jsem si nastříkala nohy i v kalhotách a záda v tričku.

O půl páté mi došla trpělivost, a protože jsem měla naštěstí mobil u sebe v druhé kapse, zavolala jsem 1188.
Přijel pan zámečník a otevřel mi zabouchnuté dveře za 988 Kč. Ale klíče nikde !
Opravdu jsem je ztratila!
Takže ještě výměna vložky plus 3 klíče = 1700 Kč. Byla jsem ze všeho úplně grogy, hlava mně třeštila
a pořád jsem si říkala " za blbost se platí " ( ale tolik ? )
Představte si, že pan zámečník si nevzal žádné dýško, řekl mi, že mu je jasné, jak mi je.

Kdybyste mě slyšeli, jak jsem se oslovovala celý den na zahradě. Napřed jsem byla vzteklá na sebe,
pak mně lezl na nervy Jonášek svým kvikotem - kviká už tři týdny, protože v ulici hárá jedna fenka za druhou,
a kolem čtvrté jsem byla tak uondaná, že jsem se už nezmohla na nic.

Ó to blaho, když jsem se vydrhla a napila se kafíčka, aáááách.....

Přeji vám příjemný večer Dáša

P.S. U nás je zataženo a bouří, ale už tu bouřilo několikrát a včera v noci, když jsme byli na procházce
začalo jemně pršet, ale jako z dětské konvičky s kropičkou. Né, že bych si přála kroupy!

Právě se spustil liják - úplné provazce padají k zemi, silně bouří, ale ten vzduch, ten vzduch......óó

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Čtecí tabule na očním

Můj nejmilovanější.....