V lese

Předminulý víkend jsme byli v Brně a tam vám všechno kvetlo U nás na východě nic.

V neděli jsme šli navštívit babičku brněnskou do Domova a vzali jsme ji na vozíčku do přilehlého parku.

Domov udržuje svůj park velice pečlivě, kvetla spousta cibulovin, japonské třešně a keře byly ozeleněné tou žlutovo- zelenkavou svěží barvou. Ve velkém jezírku, obloženém balvany , kameny i kamínky a trávami plavali kaprovité ryby.

Celé jezírko bylo oploceno a přístup úplně k vodě byl vybetonován a opatřen zábradlím. Byl tím přizpůsoben i pro

nemocné na vozíčkách. Jonášek se nahnul z můstku, že se napije a šup do vody. Rychle jsem zatáhla vodítkem a namočil si jen zadní část těla. A hned se naklonil znovu, ale dával si velký pozor. Do domova můžou pejsci až na pokoje.

Koho jsme potkali s pacientů, tak se všichni rozzářili a Jonáška hladili. Jonášek byl také z toho v sedmém nebi.

Bohužel jsem si nevzala ani mobil ani foťák! Když se řeklo " jdeme za babičkou" vyskočila jsem, rychle natáhla sako

a vyšli jsme. Domov je vdálen asi 10 minut od bytu manželovy sestry. Foukal silný vítr.

V Hk foukal hodně silný vítr celý minulý týden.

Včera jsme s Jonáškem šli na procházku po dlouhé době do lesa. Jen, co jsme zahnuli k lesu, nasála jsem

omamnou vůni čerstvého dřeva. A už z dálky jsem viděla proč. Nejbližší koutek lesa prořídl a všude byly naskládány klády,

mnohé i oloupané. Koukala jsem asi tak.

Večer mi řekl manžel, že káceli minulý víkend, protože, když jsme byli v Brně, tady byla vichřice, která poničila hodně stromů. Pěkně blezkurychle odstranily Městské lesy následky kalamity. Ještěže se nic nikomu nestalo.

Les je oblíbeným místem procházek, venčení pejsků, běžců, bruslařů a kolařů ( vede jím nově upravená cesta ) a také houbařů.

Venku pořád fouká studený vítr a dnes je dokonce i zima.

V příštím článku vám představím Jonáškovu novou nadměrnou kamarádku a

a jak jsem se opět přesvědčila, že nic není náhodné.

Přeji vám samé radostné dny

dáša

---