Na Slovácku I

Moje milé blogové kamarádky a kamarádi,

už jsem se vám dlouho neozvala, ale je to tím, že už jsem čtvrtý týden na Slovácku.

A tady se pořád něco děje.

Budu o všem po částech referovat, protože se mi tady nedostává času na nic,

jen na výlety, setkání se spolužáky a kamarádkami ( kamarády ), masáže, chození s Jonáškem na dlouhé procházky,

vyrábění sirupů, koncerty apod. Také mám spoustu věcí k vyřízení.

Miluji to tady, každou píď země!

Přijela jsem sem koncem dubna a vše krásně kvetlo.

Tato předzahrádka se mi moc líbí, bohužel není moje.

Poraďte mi, prosím : ty modré kytičky jsou zvonky ?

A co ty žluté a ty chmýřité ?

Ty jsem ještě neviděla.

Přízemní mrazíky v dubnu zasáhly rozkvetlé pivoňky.

Milovaný tamaryšek, škoda, že kvete tak krátce, už je celý zelený.

Kachničky na řece Moravě, kde jsme s Jonáškem trhali jitrocel.

Je ho tam hodně, mohla bych tam trhat celé týdny a v čistém prostředí.

Všude rostl i kostival.

Jonášek žral neustále ostřici a pak si lehl kus ode mě do stínu pod dřevěnou lávku.

Také pil z okraje příkrého svahu z řeky Moravy.

Té trávy sežral strašně moc a druhý den jsem s ním šla ráno na procházku.

Šli jsme do města velkou oklikou, aby si mohl počuchat a označkovat vzkazy psích kamarádek a kamarádů.

Pak jsem něco nakupovala a jak tak procházíme pěší zónou, vidím, že se za ním něco táhne už od schodku obchodu.

Měl tak příšerný průjem, teklo z něho skoro po celou cestu domů.

Tak takto to tady s Jonáškem vedeme a spokojeněžijeme.

Všechny vás srdečně zdravím z božského kraje plného vinohradů

dáša