Mošt

Už třetí víkend jsme sbírali opadaná jablka.

Velký vítr je očesával rychleji než my.

I při sbírání se sypaly jablka na moji hlavu.

Na dvou menších stromech starých odrůd jsme už neviděli ani jedno jablko,

jen na Welthy zbyly tři.

A ty mám nejraději, jsou šťavnaté, nemouční,

ale musí se snít do třech měsíců.

Sbíraná jablka jsem roztřídila podle odrůd hned pod stromem do šesti beden.

Dobrá jsem vybrala na jídlo a na pečení,

zbytek na mošt, shnilá na kompost jsem házela do kolečka.

Ještěže mně koupil manžel v létě elektrický hrnec na zavařování,

protože jsem hodně zavařovala a když nebyl doma,

musela bych starý hrnec nosit se sklenicemi na ochlazení do vany. Sám hrnec byl těžký.

Nosila jsem si ho léta sama ( pokud nebyl manžel doma ),

ale po všech operacích očí a naposledy před třemi roky, kdy se mi odtrhla

celá sítnice a ještě se potrhala, nesmím sklánět hlavu dolů a

hlavně nesmím nosit více než tři kila.

Musím dělat pomalé pohyby ( to je pro mě to nejtěžší ),

např. sebrat něco z podlahy - musím pomalu dřepnout , sebrat a nahoru zase dát tíhu do kolen.

Když něco nesu, musím dávat sílu do rukou.

Pleju na kolenou nebo v sedě na zemi a hlavu mám vzpřímenou a dolů koukám jen očima.

Samozřejmě že jsem pomalejší a nestíhám tak jak dříve.

Ale oči jsou pro mě důležitější než rychle vyplet, zasadit či uklidit.

Manžel zajel s několika bednami jablek do moštárny

a dva celé dny jsem svařovala mošt na 80°C po 20 minutách.

Mošt jsem plnila do petek a mám jich naplněných několik desítek dvoulitrových.

Letos poprvé jsem potřela víčka rumem, ačkoli rum rádi nemáme.

Jsem zvědavá, jak dlouho vydrží.

Nikdy jsem do moštu nedávala nic na trvanlivost a

vydržel do poloviny března.

Nemáme studený sklep, ale i tak si myslím, že vydržel dlouho.

Petky s moštem ukládám naležato.

Ať se vám všechno daří tak, jak si přejete a mějte se fanfárově

dáša