V listopadu 2015

Je po Vánocích.

Těžko si vzpomínám na sled zážitků od poloviny listopadu do Vánoc.

Bylo jich tolik, že mi při vzpomínání pomáhají fotografie z té doby.

A nejen v listopadu, ale i v prosinci ( tím se budu probírat v příštím článku).

Na počítač jsem chodila jen velice sporadicky a krátce, hlavně jsem si četla vaše články.

Takže jsem v obrazu.

Všem vám moc a moc děkuji za vaše přání k narozeninám, k Vánocům i k novému roku 2016.

Vždy mně zahřeje na srdci i v duši a pak se usmívám celý den.

Děkuji vám, že mně přinášíte radost.

Už se těším, že už po čtvrté vyberu fotky z minulého roku.

Ale nyní začnu popořádku.

Jako každý rok jsem všechny popohnala, aby napsali dopis Ježíškovi se svými přáními.

U mnoha přání vnoučat jsem nevěděla, o co jde.

Dcera jim neprozřetelně ukázala leták Dráčiku a jejich nároky se zvětšily asi o polovinu víc -

to je vidět u posledního dopisu od staršího vnoučka.

Zredukovaly jsme ( dcera a já ) dárky, rozdělily jsme si mezi sebou ( a ještě s mladší a nejmladší dcerou )

zbývající a vyrazily jsme do OC Letňany.

Počasí bylo nádherné, úplně babí léto.

Foceno u DD v Brně.

Tento měsíc byl věnován oslavám narozenin ( z toho 3x kulatých ) a svátků.

Návštěvy jezdily k nám a my zase na další oslavy za dětmi.

Cestování a nakupování dárků mně zabralo mnoho času.

Zvláště v knihkupectvích jsem trávila hodně hodin.

Upekla jsem nevykrajované cukroví, ale s lineckým, anglickými sušenkami a vlastně i s medvědími tlapkami

jsem čekala na děti.

V den před jejich příjezdu jsem šla do sklepa pro krabici s formičkami.

Zjistila jsem, že sotva funím do schodů, rozhodla jsem se ve vteřině, že to přece musím zvládat lehce, ladně a hlavně rychle. Žádné ulejvání.

Ve druhé vteřině jsem při zrychlení zakopla o schod a formičky se sypaly ze schodů za ohlušujícího řinčení .

Stačil už jen jeden schod!

Schody do sklepa tvoří volnou nášlapnou plochu na konstrukci.

Tudíž se formičky sypaly až dolů na kola umístěná pod schody.

Posbírala jsem je a v tom rozčilení jsem v předsíni zavadila za roh stolku ( v pravém rohu ) a

ten se překotil i s vánočním aranžmá!

Vnučka vykrajvala na lineckých " dvě očička ".

Dalekohledem sledovala ptáčky u krmítek a mě.

Ranní pohádky na TV Barrandov.

Počasí bylo mlhavé a brzy byla tma.

Děti jsme odvezli domů a objevila jsem u nich knihu, kterou napsala vnučka.

No, není nádherná ?

Prý jich má vyrobených víc.

Jejich rodina má dvě kočičky - Berušku a Broučka. Takto chodí pít z kohoutku u dřezu.

Upozorňují, že mají žízeň,hlasitým mňoukáním.

Přeji všem, kdo zabloudí na můj blog, příjemné dny se Sluncem v duši

dáša