V prosinci 2015

Prosinec kolem mě prolétl jak švihnutí proutkem.

Hodně sil mě stálo vydolovat z manžela, co by si přál od Ježíška!

On nic nepotřebuje.

My všechny holky jsme už z toho šílely. Klukům v jakémkoli věku se obtížně vybírají dárky,

pokud to nejsou hračky, že ?

Neustále jsme žhavily mobily, ještěže máme paušál.

Tři dny před Štědrým dnem z něho vypadlo, že by se mu líbila opera Jakobín.

Takže zase do Prahy, protože v našem městě skončil Bonton a v supermarketech

tento žánr opravdu nenajdete.

Lítala jsem jak hadr na holi.

Upínala jsem se na návštěvu Vídně.

Manžela jsem připravila na to, že tentokrát nejdu po památkách, ale po vánočních a bleších trzích.

Do Vídně jsme přijeli v pátek odpoledne, ubytovali se v hotelu u Karlova náměstí.

A hned jsme pospíchali na trhy - už při cestě autem k hotelu jsem viděla světýlka za Karlovým náměstím,

myslela jsem, že je tam přístaviště, ale ne, byl tam vánoční trh!

Atmosféra na trhu ( snad to byl trh Ressl ) byla skvělá, lidi se netlačili jen kolem stánků, ale scházeli se tam přátelé a

známí, všechny stolky a stánky s punčem a svařeným vínem byly v obležení.

Bylo nám tam báječně, vypila jsem tři hrníčky vína a bylo mně dobře.

Jeden hrníček jsem si ponechala ( za hrníček se platí záloha v ceně hrnku, když ho vrátíte, vrátí vám zálohu.

Je červený a má tvar srdce, moc se mi líbí a piju z něho každý den bylinkové čaje,

protože už po čtvrté od počátku adventu do dneška na mě leze nějaký moribundus.

Večer jsme si prošli i vánoční trh u radnice.

Během pobytu jsme náhodně objevili další trhy, celkem jsme pobyli na sedmi trzích.

Jeden večer jsme měli lístky do Volksoper na La Bohéma, provedení opery se nám líbilo.

Trh u radnice.

Stromy byly ověšeny žárovkami s různými motivy - tady beruškový.

Nad bílými ozdobami mně přecházel zrak. Byly úžasné, takové jsem ani nikdy neviděla.

Lidi se fotili s andělskými křídli. I mě manžel vyfotil. Toto nejsem já.

Koupila jsem tři bílé skleněné ozdoby a dva panduláčky červené - viz výše.

Dnes mě mrzí, že jsem vnučce nekoupila plyšového tučňáčka.

Plyšové hračky byly hebounké a roztomilé.

Menší byly na pověšení na stromek.

Druhý den jsme byli večer na opeře.

O dalším dnu ve Vídni napíšu samostatný článek.

Ještě Před Vánocemi jsme měli u nás na víkend děti.

Bylo to moc prima, hráli jsme různé hry - např. A-Z kvíz a Splendero ( asi to není správně ).

Štědrý den u nás doma.

Od prvního ledna u nás sněžilo.

Dnes svítí slunce po dlouhé době a sníh se krásně dopoledne třpytil a křupal pod nohama.

Byla jsem s Jonáškem na dlouhé procházce v lese a potkávala běžkaře, paničky a páníčky s pejskama,

maminky táhnoucí děti na saňkách.

Velkou radost mi udělala setkání se skoro neteří a jejími dětmi.

Povídaly jsme si a povídaly a najednou Jonášek nikde.

Úplně jsem na něho zapomněla. Šel sám domů.

Mějte se všichni báječně a radostně. Je překrásné počasí.

Kéž by napadlo aspoň půl metra sněhu ( na horách více).

dáša