Sportovní víkend

Místo práce na zahradě jsme jeli na zápasy ve softbalu u nás na Sokolské hřiště.

Náš starší vnuk hraje za Joudrs a zeť je jedním z trenérů.

Počasí bylo proměnlivé a byla zima.

Ještěže jsem si oblékla péřový nepromokavý kabát dlouhý ke kolenům.

Nestudila mě ani lavička do sedací části.

Všichni se choulili nebo poskakovali v jarních bundičkách do pasu - včetně naší nejmladší dcery,

která tam byla s přítelem. Ten je otužilý a měl jen triko a lehkou bundičku.

Družstev bylo sedm.

V sobotu hrál každý s každým týmem.

O přestávkách jsem běhala ke stánku s občerstvením, abych všem týmům

přispěla na občerstvení na další turnaj.

Občerstvení připravují rodiče. Byl velký výběr.

Snědla jsem slepičí polévku, postupně asi osm druhů řezů, bábovek,

domácích větrníčků a malých houštiček z vánočkového těsta a

vypila jsem čtyři kávy.

T. stojí uprostřed a hází na palkáře.

T. jako pálkař.

T. v zadu běží na druhou metu.

V jiném zápase běží na čtvrtou metu.

Manžel odpoledne dovezl Jonáška, který obíhal lavičky se stolkama a žebral jídlo.

Dost rodičů i dětí ho hladilo.

Jonášek nás seznámil s několika rodinami a všichni jsme si padli do noty

při sdělování lumpárniček našich mazlíčků.

Také se nám podhrabal pod plot do školního areálu a nemohl pak najít cestu zpět.

Byla to velká sranda, jak podél plotu, každý na své straně, běželi manžel a Jonášek.

Naštěstí pan školník je uviděl a odemkl branku.

V sobotu smetli všechny týmy.

Domů jsme dojeli v osm hodin.

Já jsem byla tak přecpaná, že jsem si vzala kapky na žlučník a

pak deci růžového vína a usnula jsem jako mimino.

V neděli Joudrs postoupili do finále s týmem, se kterým hráli den předtím první zápas a

vyhráli nad ním 10:1.

Ve finále s nimi Joudrs prohráli 8:2.

T. a všichni z jeho týmu byli smutní, vůbec nemluvili.

Fandila jsem za všech sil, křičela jsem a tleskala ( pardon, někdy i mimo mísu!

Manžel také jednou řval Hradec, Hradec..., byl rozpolcený.

Hradečáci, měli světle modrý dres, tvořili bezva tým.

Hodně si navzájem fandili.

V drátěné kabině viseli na plotě jako lvi.

Večer jsem si říkala, pro pánajána, a kdy se má to dítě učit,

když je tak unavené, ten den i zdecimované, a před nimi cesta do Prahy.

( No tým z Břeclavi byl z nejdelší vzdálenosti od našeho města.)

Líbilo se nám, že bylo vidět, že to kluky ze všech týmů baví.

Mezi jednotlivými zápasy nikde neseděli ani netropili blbosti,

ale zase na vedlejším hřišti si nahrávali a odpalovali.

Prosím, neptejte se mě na pravidla hry.

Nepochopila jsem je. Ale vehementně jsem fandila.

Mějte se všichni parádně a užívejte si nádherných barev a svěží zeleně v přírodě.

I to prádlo, sušené na vzduchu, voní překrásně.

Moc vám děkuji za vaše krásné komentáře,

ze všech se raduji.

dasa