Procházka vesnicí

V pátek minulého týdne jsem šla do krámku u nás.

Svítilo slunce a teplota vzduchu byla plus 3°C.

Z naší příkré střechy začaly polevovat sněhové převisy,

které dopadaly na zem těžce, jakoby ze střechy spadl člověk nebo komín.

Silnice byly posypané, takže nikde nebylo kluzko.

Bylo cítit vlhko. nebyla mně zima, přestože jsem měla pod kabáte jen tričko s krátkým rukávem.

Ovšem zábly mně nohy v kozačkách s kožešinkou

Proto jsem se točila před krámkem jako kača v čepici a zachytila foťákem nejbližší okolí.

Cestou domů jsem zachytila foťákem zamrzlý potok na obou stranách mostku.

Cestou domů.

Okolo našeho sadu.

Příjezdová cesta na dvůr k domu.

Odhrnuté cestičky k bráně, do dřevníku ve stodole a k autu.

Od soboty do pondělka hustě sněžilo, manžel několikrát za den odhrnoval sníh. Námraza na oknech zmizela.

A dnes je silný mráz a na oknech jsou nové květy.

Takovou zimu miluju, všude čisto, bělostný sníh, stromy se proměnily v překrásné kytice.

Děti bobují, staví sněhuláky, ale také klokany, pejsky a jiná zvířátka.

Viděla jse malého asi dvouletého chlapečka, ja si láskyplně hladil sněhového pejska.

Bylo to velmi dojemné.

Je toho moc a moc k focení.

Přeji vám radost z té krásy a fotografkám i fotografům parádní fotografie.

Co když je to ta poslední pravá zima.

Ťukám- mně se líbí a jsem ráda, že žiju ve čtyřech ročních období.

dáša