Doma a na zahradě v první polovině....

měsíce května.

Kytice gerber k výročí svatby.

Takové nádherné jsem tehdy neměla.

Květy měly smetanovou barvu a už, když jsem kytku nesla

z květinové síně, byly vážně unavené.

Kytici jsem držela na vnitřním předloktí a květy, které neměly oporu visely smutně dolů.

Sotva slezl sníh , začala jsem sít semena.

( Měli jsme to moc krásnou zimu, přesně jak má zima v našem pásmu vypadat.)

Vysévám keříčková rajčata. Odolávají plísni. Rajčátek se rodí hodně až do konce října.

Posbíraná nám v kuchyni v míse vydržely do Vánoc.

Chuť mají výbornou.

Pěstuju je v květináčích jednotlivě pod převislou střechou na slunci z jihovýchodu.

V magazínu k nějakým novinách ( zapomněla jsem ) zveřejnili

různé odrůdy rajčat.

Prohlížela jsem si keříčková. Moc mě zaujala odrůda Bajaja.

Keř má velikost asi 50 - 70 cm a rodí 7OO rajčátek!

No úžasné! Příští rok zkusím( pokud je seženu ).

Dole vysetá bazalka a majoránka.

Drobné voňavé karafiátky.

Náprstníky. Ty pokvetou příští rok.

Manžel se chystal poprvé sekat, traktůrek však jen škytl a nic.

Sekal tedy sekačkou. Když jsem mu šla říct, že už je oběd,

slyšela jsem už za prvním rohem, že sekačka vydává hrozný zvuk, a to

sekal až za třetím rohem domu.

Dobrý. Nefungovalo nic. Skončil se sekáním.

Doma jsem pohlédla z okna a obdivovala vysekané pruhy trávy jako na fotbalovém hřišti.

šla jsem si pro foťák, protože manžel nechává v posekané trávě kola neposekaných květin a

ví, že se mně to moc líbí. A v ten moment začalo lít jako z konve a padaly kroupy.

Vloni na zadní zahradě vyrostla statná divizna a na podzim po ní zůstalo přes 4O mrňátek.

Dole foceno začátkem května.

Po deseti dnech všechny povyrostly a začaly mně vadit.

Rostly všude.

Při prvním pletí jahod jsem je nemilosrdně likvidovala.

Vadily by jahodám v růstu a také by mohly od spodních listů divizen chytit plíseň.

Spodní listy divizen otrhávám, poněvadž se z nich hrozně práší a já mám alergii a kašlu a kašlu.

Začaly kvést tulipány. Jako vždy první červené.

Tulipány nemám na záhonech, jsou rozptýlené v trávě na dvoře, v zadní zahradě i na louce a v sadě.

Rychle se množí a cestují. Nechávám je po celý rok v zemi.

Sasanky.zbyly jen tři, při pletí jsem myslela, že je to plevel.

Dcera s manželem zlikvidovali vrbu ze své terasy.

Manžel ji zasadil dole na louce, kde je vlhká půda.

Co mě nejvíc rozesmutnilo, že umrzly všechny růže. ( Vždyť bylo tolik sněhu, který chrání.)

A také břečtanová severní strana domu. Hnízdí v něm mnoho ptáčků.

Na podzim ho musíme ořezat, určitě to obrečím, protože kamenné zídky a dům porostlý břečťanem

rozhodly, že jsme dům koupili.

Ve sklepě jsem přechovávala kytky na zimu.

Pokaždé si říkám, už nebudu nic kupovat. Pak manžel objevil jedno zahradnictví a

nabídl mně, že se tam podíváme. Vzala jsem si koš a manžel se divil, proč si ho beru.

Jedeme se podívat. Výsledek " dívání" vidíte níže.

Můj pracovní kolega se, čuňátko, v něčem smradlavém vyválel.

Po sprchování a šamponování jsem ho zabalila do mé školkovské deky.

Místo spaní ( museli jsme spát s hlavou pod dekou) jsem oškubávala chlupy deky a dělala jsem si z nich duhové kouličky.

Navštívila nás moje spolužačka s manželem ze Zlína.

Setkání bylo velice milé.

Za týden mně poslala dárek, nádherný modrotiskový polštářek.

Vím, že jsem tu dlouho nebyla.

Neměla jsem Slunce v duši.

Sem tam jsem otevřela internet a přečetla si vaše články.

Přeji vám pohodový víkend a děkuji za vaše nahlédnutí.

dáša