Jonášek a Mášenka

..,se chovají jako sourozenci.

V jedné chvilce by se láskou sežrali, v druhé chvilce se honí přes čtyři místnosti dokola.

Krásně si spolu hrají, ale to nemám šanci je vyfotit. Máša provokuje, pak mě vystrkají

svým pošťucháváním z pohovky, pak se oba svalí na zem a tam pokračují v přátelském souboji.

Vše probíhá v tichu. Jen někdy slyším žuchnutí, to když ji Jonášek položí - spíš přehodí na záda.

Máša se hned zvedne a obejme Jonyho okolo krku.

Jakmile se jde Jony ven vyčurat, Máša kvílí za skleněnými dveřmi.

Jejich denní režim je velice pravidelný jako ve školce.

Akorát Mášenka vstává v šest hodin ráno a Jonášek vyleze z mojí postele až v deset hodin dopoledne.

V 11 hodin dopoledne už zase oba spí do půl třetí odpoledne.

Mášenka Jonáška budí pusinkováním - olizováním Jonáška.

Mášenka musí být absolutně u všeho, co se děje a kam se já hnu.

Žehlím, hned mně přistane na prkně, stahuje mně košile na zem - zavěsí se na rukávy.

Řeknu jí " Nesmíš" a ona na mě štěkne a já slyším jasné krátké drzé néé a ocas se jí nebezpečně a

výhružně vlní. Ano, Máša je strašně vzteklá!

Dole na fotkách : objevila odměrku na vodu do žehličky.

Tuto krabici má moc ráda, dala jsem jí do ní starý podsedák. Je to blízko krbových kamen.

Jsem úplně chorobná s uklízením ( nikdy jsem nebyla ), jenže vysmrkám se do kapesníku a padají z něho chlupy.

Pohovka v barvě skoro fialové ( ó, kam mně odcestoval mozek, měli jsme si koupit černobílou rybí kost)

je chlupy oblepená.

Naše oblečení je všechno obalené v chlupech, to dole jsou mé černé domácí domácí džíny.

Ráda nosím černou. Od útlého mládí.

Mášenka nám zlikvidovala kde co. A to jsem vlastně doma. Kdybych chodila do práce,

tak bychom doma našli kůlničku na dříví.

V ložnici shodila květináč, už ani nevím, jaká v něm byla rostlina.

Na té korkové podložce stál květináč s vánočním/velikonočním kaktusem.

To jsem byla půl hodiny mimo dům. Shodila ho na zem a pak ožrala nebo roztrhala listy. Zahynul.

A to vám ještě připomenu, že před Vánocemi nám kaktus poprvé vykvetl bohatě v tom pravém čase a

já jsem měla velkou radost, která ovšem neměla dlouhé trvání, protože všechna kvítka ukousala!

Tady si začali hrát večer. Svítí mi jen lampička, to víte, byla jsem na FB, a pak jen oheň z krbu.

Kdybych vstala, tak by se hned rozběhli. Ani jeden se nechce fotit.

Mášenka je se mnou na FB.

Napřed kouká na obrazovku, pak hledá za obrazovkou, jestli tam někdo je.

To samé dělá u televize nebo volně stojícího zrcadla.

Mášenka mně pomáhá umývat nádobí.

Na třech fotkách dolů zase oba spinkají.

Máša je zvědavá jako opice. Takto mě šmíruje úplně všude. Přerovnávala jsem skříně.

A tady jsou moje milovaná miminka.

Já jsem, včetně vánoc, byla skoro celou zimu nemocná.

Byla to protivná zima, samé bahno, které ještě zůstává!

Moc a moc vám všem děkuji za krásné a milé komentáře nebo za kouknutí na můj blog.

Mějte se moc hezky a buďte zdraví.

dáša