dauma

V dubnu jsme navštívili naše příbuzné všichni čtyři - manžel, já, Jonášek a Mášenka. Pro Mášenku to byla druhá návštěva. Jeli jsme šalinou na Svoboďák na jarní trhy, bylo docela pěkně, sice pod mrakem, ale dalo se už sedět venku s vínečkem. Se švagrovou jsme si daly 2 deci růžového a navrch ještě jednou. Pěkně jsme si popovídali všichni a vůbec se nám nechtělo zvedat. Vydali jsme se na Petrov procházkou přes Zelný trh a nejprve jsme namířili za vzpomínkou na Schillingrovo náměstíčko. Jó, tam se toho změnilo. Domy opravené a na konci k ulici Husova jsme narazili na hejno havranů. Jsou překrásní! Tady jsem přijížděla a vystupovala z kolejí na fakultu. Ulička k Zelňáku vede z kopečka a cesta ve zkouškovém období byla svědkem mého sevřeného hrdla, bušení srdce, žaludku na vodě a třesoucích se kolen. Otevřelo se náměstí s trhem a pod ním velká šedá budova fakulty. Zastavilo se mně srdce a chtělo se mi utéct. Právnická fakulta v náhradních budovách za socíku. Z pohledu ze předu bylo v pravé ...

Ve čtvrtek jsme jeli na veterinu s Mášenkou a Jonáškem na veterinu. První injekci dostala Mášenka na uspání. Bránila se, syčela a kousala. S druhou injekci byl na řadě Jonášek - očkování. Pro Mášu jsme si měli přijet odpoledne. Vydala jsem se do města s plánem na papírku, co všechno musím obstarat. Nejdříve jsem se jako vždy usalašila v prodejně knih. Udělali mně radost,koupila jsem si tři knihy od mého oblíbeného autora a objednala jsem si knihu Anglické listí ( ne ľisty ). Pak jsem zamířila ke kadeřnici zeptat se, jestli na mě bude mít čas. Řekla, že ve dvanáct. Naskytly se mi 3 hodiny volna. Zastavila jsem se na trhu, kde jsem nakoupila čtyři tašky bylinek. S pěti taškami a kabelkou jsem vplula do Lahůdkářství a nakoupila samé dobroty. Koláčky s povldlama a velkým množstvím drobenky se rozplývaly na jazyku. Iperský špek a párky pak provoněly celý byt. Párky měly 97 % masa. Miluju tyto malé obchody, hezky se pobavíte s prodavačkami , které mně doporučily ty párky a špek, al i s nakup...

Před Velikonocemi bylo ještě chladno, k ránu mrzlo. Zásoba dřeva povážlivě klesla na dva dny topení. Běžela jsem ve velkém vichru na Pilu, jestli nemají sušené tvrdé dřevo. Naštěstí zrovna dosušili, ale dřevo měl zaplacené jiný zákazník. Když viděli můj obličej, slíbili, že jestli něco zbude, tak na mě budou myslet. Druhý den ráno jsem vstala,podívala se z okna a na dvoře byla složená kupka dřeva , dokonce i bránu zavřeli za sebou. Přivezli 6 m3. Na dvůr i zahrady byl žalostný pohled. Všude bahno, vyježděné koleje od traktoru a aut, v trávníku jsem se bořila do hlíny až po kotníky. Od poloviny února kvetly sněženky, tento týden polehly a je po kráse. Jinak nikde nic, pomrzly úplně všechny levandule, tymián, meduňka, vlastně všechny bylinky trvalky. Stalo se to poprvé za 37 let! Tráva na dvoře i v zadní zahradě zmizela pod bahnem, zůstal jen mech. Holý kus záhonu místo bylinek. Náš vánoční stromek pořád jako čerstvý, bylo nám líto ho rozřezat. Na Velikonoce byla zima jak v psírně. A poř...

..,se chovají jako sourozenci. V jedné chvilce by se láskou sežrali, v druhé chvilce se honí přes čtyři místnosti dokola. Krásně si spolu hrají, ale to nemám šanci je vyfotit. Máša provokuje, pak mě vystrkají svým pošťucháváním z pohovky, pak se oba svalí na zem a tam pokračují v přátelském souboji. Vše probíhá v tichu. Jen někdy slyším žuchnutí, to když ji Jonášek položí - spíš přehodí na záda. Máša se hned zvedne a obejme Jonyho okolo krku. Jakmile se jde Jony ven vyčurat, Máša kvílí za skleněnými dveřmi. Jejich denní režim je velice pravidelný jako ve školce. Akorát Mášenka vstává v šest hodin ráno a Jonášek vyleze z mojí postele až v deset hodin dopoledne. V 11 hodin dopoledne už zase oba spí do půl třetí odpoledne. Mášenka Jonáška budí pusinkováním - olizováním Jonáška. Mášenka musí být absolutně u všeho, co se děje a kam se já hnu. Žehlím, hned mně přistane na prkně, stahuje mně košile na zem - zavěsí se na rukávy. Řeknu jí " Nesmíš" a ona na mě štěkne a já slyším jasné...