dauma

V sobotu jsme jeli do Prahy na koncert Spirituál kvintetu k výročí 80. narozenin Jiřího Tichoty. Měl pozváno několik hostů a děkoval jim , že nikdo koho požádal, neodmítl účast na koncertu. Pan Tichota je poslední z žijících zakladatelů Spirituálu ( v roce 1960 ). Dělali si legraci, že měl sladký život dítěte, protože si vlastně 57 roků jen hrál Koncert byl báječný. Plný radosti, pohody, písní a jemného humoru na adresu pana Tichoty. Zpíval celý stadion - asi 10 tisíc lidí. Jedním slovem pohoda. Na Spirituál chodíme s manželem a s přáteli už přes 40 let před Vánocemi. Jde o náš adventní rituál. Vzpomněli jsme si pozdě na koupi lístků. Zbylo jen pár lístků na velice nevýhodném místě. Focení bylo povoleno, pití jsme mohli mít při koncertě u sebe ( chlapi, kromě mého) měli kelímky piva. Fotila jsem vlastně boční panel ve stejného úhlu se sedadlem. Postavy jsou velice protáhlé a síťovité. Kdyby neoznámili hosty a nebylo by to napsáno, kdo je na jevišti, ani bych nepoznala, kdo tam je. Jedi...

měsíce května. Kytice gerber k výročí svatby. Takové nádherné jsem tehdy neměla. Květy měly smetanovou barvu a už, když jsem kytku nesla z květinové síně, byly vážně unavené. Kytici jsem držela na vnitřním předloktí a květy, které neměly oporu visely smutně dolů. Sotva slezl sníh , začala jsem sít semena. ( Měli jsme to moc krásnou zimu, přesně jak má zima v našem pásmu vypadat.) Vysévám keříčková rajčata. Odolávají plísni. Rajčátek se rodí hodně až do konce října. Posbíraná nám v kuchyni v míse vydržely do Vánoc. Chuť mají výbornou. Pěstuju je v květináčích jednotlivě pod převislou střechou na slunci z jihovýchodu. V magazínu k nějakým novinách ( zapomněla jsem ) zveřejnili různé odrůdy rajčat. Prohlížela jsem si keříčková. Moc mě zaujala odrůda Bajaja. Keř má velikost asi 50 - 70 cm a rodí 7OO rajčátek! No úžasné! Příští rok zkusím( pokud je seženu ). Dole vysetá bazalka a majoránka. Drobné voňavé karafiátky. Náprstníky. Ty pokvetou příští rok. Manžel se chystal poprvé sekat, traktůr...

Začátkem dubna odkvetly sněženky a rozkvetly narcisy a krokusy. Bohužel jsem neviděla kvést bledule. Nechápu to. Asi proto, že často pršelo a na zahradu jsem nechodila. Jen úprkem na kompost s dřevěným popelem nebo zeleninovým odpadem. Na Velikonoce přijely už ve středu vnoučata. Moc jsem se na ně těšila. Hned druhý den po příjezdu na Zelený čtvrtek přijel náklaďák plný dřeva. Chudák pan řidič zapadl do bahna, složil nám tudíž dřevo před bránu. Děcka měla vyvalené oči, kolik toho dřeva je. Náklaďák při sypání popojížděl dopředu a za ním se objevila velká hromada dříví. Suché dřevo jsem objednala zase na pile. Manžel si myslel, že si na svátky odpočine a bude se věnovat jen dětem. V ty dny dost pršelo, přesto mu děti pomohly nakládat na kolečko a vyskládat ve stodole. Zpátky ze stodoly k hromadě dřeva je děda vezl v kolečku. Mávali jsme si a musela ( ráda) jsem se podívat, jak dřeva ubývá. Takto pracovali 3 dny. Nejdříve se vytratili kluci, kdežto vnučka, velmi pracovitá, pracovala až d...

Tento měsíc nemám touhu chodit na NB. Přečtu si vaše články a dál nic. Alespoň vám nabídnu životopisnou knihu o jedné z úžasných žen, Které svojí odvahou, pílí, studiem našly práci, která je uspokojovala. Pro mě jsou astatečné ty ženy, které musely úplně změnit svoji cestu životem a musely vynaložit velké úsilí, aby se uživily. Mezi ně patří např. Meda Mládková, M. Allbrightová (nevím, jak se to správně píše, knihu nemám po ruce), hraběnka Nosticzová a další. Dnes vám představuji Elišku Haškovou Coolidge ( Jde o autobiografii. ) Všem děkuji za přání k Velikonocům a přeji vám dobrou náladu dáša

Článek o nevšedním zážitku jsem chtěla zveřejnit minulý týden. O víkendu jsem se věnovala zahradě. V pondělí jsem zaslechla v radiu smutnou zprávu. Odešla vynikající zpěvačka Věra Špinarová. Je mně to nesmírně líto. Měla jsem ji velice ráda. Ve čtvrtek minulý týden jsme shlédli v Kongresovém centru muzikál West side story. Všichni vystupující jsou členy Divadla na Broadwayi v New Yorku. Představení bylo fantastické. Ta dynamika, vynikající výkony pěvecké, baletní a herecké. Fascinovaly mně barvy. Nebylo žádné hluché místo. Fotila jsem jen málo, protože bych přišla o kousek děje. Všichni diváci se v křeslech ani nepohnuli. Byli jsme vtažení plně do děje. Představení proběhlo v jejich rodné řeči. Po stranách běžel překlad. Neměla jsem vůbec čas na překlad koukat. Přišla bych o hodně. Vystoupení bylo natolik zřetelné, že jsem ani neviděla nikoho přede mnou, že by tam otočil hlavu. Viděla jsem tento muzikál jako film, ale naživo to bylo nepřekonatelné. Prostě úžasný zážitek. Fotografie jso...