dauma

je australský ovčák nejmladší dcery. Často pobývá u nás na faře. Naši malí Jonášek a Mášenka z něj mají trauma, Mášenka nechodí přes den domů, skrývá se venku nebo ve stodole, až k večeru, kdy nechám dveře otevřené na zahradu, se vplíží nepozorovaně buď do koupelny nebo ložnice. Jonášek obchází Semmyho velkým obloukem a schovává se na pohovce za polštáři. V noci už mě čekají oba v mé posteli, Mášenka upelešená vprostřed mého polštáře. Já spím úplně na krajíčku postele i polštáře, abych jim dala jistotu bezpečí. Od minulé návštěvy se Semmy zklidnil - tedy v domě, s výjimkou než zahlédne běžet Máša, tryskem ji žene před sebou a Mášenka chudinka běží jako o život na skříň a od tama syčí. Už se nedivím, že dcera na něj hystericky kříčí, což jsme jí vyčítali. Jinak to totiž ani nejde, venku se chová divoce, je nezvladatelný. Včera jsme byli odpoledne na procházce. Pustila jsem ho na louce volně, tahal za sebou dlouhé lano, prý takto neuteče. Neutekl a běhal po louce jak zjančený a najednou ...

Dny a měsíce ubíhají tak rychle, až s úžasem zjišťuji, že už je zase pondělí nebo pátek či nový měsíc. Od doby, kdy jsem v důchodu, čas běží kolem mě, aniž bych to zaregistrovala. Takové stavy jsem měla na mateřských a o dovolené. Když jsem se vrátila z dovolené, nejlépe mimo republiku, tam vypustím vše pracovní z hlavy (jinak by mě pořád pronásledovaly pracovní povinnosti i telefonáty spolupracovníků ), jsem vždy zapomněla nějaké heslo v počítači ( a těch bylo nepočítatelně a po čtvrt roce se měnily a nesmělo se heslo opakovat nebo přidávat jen číslice ke stávajícímu heslu ). Musela jsem s prosíkem k ajťákům. V roce 2018 nejstarší dcera Nina začala pracovat na plný úvazek v nové práci. Před rokem v únoru, měla mladší dcera Kristýna telefonát, ve kterém ji oslovila jedna soudkyně z Mezinárodního trestního tribunálu v Haagu, jestli by chtěla pracovat s ní na jednom vyšetřování a vyhotovení rozsudku. Termín svatby v červnu padl a odložil se na červenec letošního roku. Nejmladší dcera se ...

Den vždy začínám kávou a něčím sladkým. Naplánovala jsem si spoustu úkolů. Probrala jsem léky, mastičky a kapky do očí v šuplíku a v ledničce a také v hranatém koši, který manžel přivezl v pátek. Prošlé léky jsem vyndala z obalů, a ty hodila do pytle určené pro tříděný papír. Prošlé léčivo odevzdám v lékárně. Pořád ještě nemáme na vesnici vše přestěhováno z města. Někdy si říkám, že už stejně nevím, co tam ještě zůstalo, nejraději bych vše, kromě knih a obrazů, odvezla do sběru. Už jsem tak laxní, že jsem mladým řekla, ať pohovku odvezou do sběrného dvora. Sem se už opravdu nevleze. Mám ale těžké srdce, protože tu modrou pohovku jsem milovala, byla velice pohodlná a potah se mně moc líbil. Nakonec po velkém dohadování jsme koupili novou do rohu, aby si manžel mohl natáhnout nohy. V obchodě jsme se do pohovky zabořili a byla to paráda. Vyrobili pohovku novou a ta má dodnes pořád vyboulen sezení. Vůbec se na ní nedá spát. Trpí záda. Vyřadila jsem hromady oblečení ( i nového, které mi je ...

jako bláznivý. Už bude polovina prázdnin - horkých prázdnin. Léto začalo hned po příchodu jara a vše zraje o tři týdny dřív. Od poloviny dubna do půlky června jsem trpěla bolestí se zády. Ještě na svátky v červenci jsem se pohybovala skoro v předklonu. Na Velehradě jsem seděla při mši v rybářském křesílku z Lidlu. Trůnila jsem si tam mezi lidmi, kteří stáli nebo seděli na dekách. Dlážděný prostor byl rozpálený až běda, uchýlila jsem se raději do baziliky, kde byly rozmístěny plátna pro přenos mše. Z přechodu z horka do nižší teploty jsem se strašně potila, kapal mně pot do brýlí, celé tělo mně svědilo a štípalo. Byla jsem unavená a mrzutá. Ani mezi prodejní stánky jsem nešla. Záviděla jsem malým dětem, které pobíhaly pod vodotrysky, hned bych tam s nimi skočila. Doma jsem se vysprchovala vlažnou vodou a usnula jak špalek až do rána druhého dne. Ten týden si manžel vzal dovolenou a pořád chtěl jezdit po výletech. Mně se nechtělo vůbec vylézt z domu, manžel se pustil do umývání oken. V n...

Vypadá jako nemluvňátko, je rozkošná v domě, kdy se houpá na opěradle houpacího křesla nebo spinká. Když je zvědavá a vleze všude nebo se mnou pracuje na zahradě. Chodí za mnou jako pejsek, už nás nebudí, pěkně papá a člověk by ji sežral láskou. Když sedím na pohovce u NB, tak po pravé straně se ke mně tiskne Jonášek a po levé Mášenka. Ovšem duši má černou! V zahradě se z ní vyklube šelma s loveckými pudy. Koncem dubna jsme ji po zahojení rány po kastraci vypustili s velkou slávou do zahrad. Před tím jsem s ní vedla dlouhou řeč, že nesmí lovit ptáčky, slepýše a žáby. Ptáčky mám moc ráda, dokonce si kupuji i keramické do zahrady . V podvečer ráda poslouchám jejich zpěv a sleduji ptačí rodiče, jak obětavě krmí svá mláďátka. Jak rychle vletí do hnízda, aby uspokojili jejich otevřené zobáčky a bleskurychle vyletí znovu za potravou. První dny jsem si říkala, že je dobře, že si Máša nevšimla zdi domu porostlou břečtanem. Říkáme jí ptačí panelák - jedno hnízdečko vedle druhého v různých patre...

V dubnu jsme navštívili naše příbuzné všichni čtyři - manžel, já, Jonášek a Mášenka. Pro Mášenku to byla druhá návštěva. Jeli jsme šalinou na Svoboďák na jarní trhy, bylo docela pěkně, sice pod mrakem, ale dalo se už sedět venku s vínečkem. Se švagrovou jsme si daly 2 deci růžového a navrch ještě jednou. Pěkně jsme si popovídali všichni a vůbec se nám nechtělo zvedat. Vydali jsme se na Petrov procházkou přes Zelný trh a nejprve jsme namířili za vzpomínkou na Schillingrovo náměstíčko. Jó, tam se toho změnilo. Domy opravené a na konci k ulici Husova jsme narazili na hejno havranů. Jsou překrásní! Tady jsem přijížděla a vystupovala z kolejí na fakultu. Ulička k Zelňáku vede z kopečka a cesta ve zkouškovém období byla svědkem mého sevřeného hrdla, bušení srdce, žaludku na vodě a třesoucích se kolen. Otevřelo se náměstí s trhem a pod ním velká šedá budova fakulty. Zastavilo se mně srdce a chtělo se mi utéct. Právnická fakulta v náhradních budovách za socíku. Z pohledu ze předu bylo v pravé ...

Ve čtvrtek jsme jeli na veterinu s Mášenkou a Jonáškem na veterinu. První injekci dostala Mášenka na uspání. Bránila se, syčela a kousala. S druhou injekci byl na řadě Jonášek - očkování. Pro Mášu jsme si měli přijet odpoledne. Vydala jsem se do města s plánem na papírku, co všechno musím obstarat. Nejdříve jsem se jako vždy usalašila v prodejně knih. Udělali mně radost,koupila jsem si tři knihy od mého oblíbeného autora a objednala jsem si knihu Anglické listí ( ne ľisty ). Pak jsem zamířila ke kadeřnici zeptat se, jestli na mě bude mít čas. Řekla, že ve dvanáct. Naskytly se mi 3 hodiny volna. Zastavila jsem se na trhu, kde jsem nakoupila čtyři tašky bylinek. S pěti taškami a kabelkou jsem vplula do Lahůdkářství a nakoupila samé dobroty. Koláčky s povldlama a velkým množstvím drobenky se rozplývaly na jazyku. Iperský špek a párky pak provoněly celý byt. Párky měly 97 % masa. Miluju tyto malé obchody, hezky se pobavíte s prodavačkami , které mně doporučily ty párky a špek, al i s nakup...