dauma

Jsem už druhý týden vyřazena z provozu. A nejen já, ale i manžel, a tento týden se k nám přidala dcera. Museli jsme jít i k lékaři, protože jsme měli vysoké teploty a bolel nás celý člověk. Jde o virovo-bakteriální virus, dostali jsme antibiotika ( ta jsme neužívali ani nepamatuju ). Bylo strašné vedro a do toho jsme se potili - no to bylo žůžo . Po dvou dnech spaní a pocení nás bolely záda a nemohli jsme najít polohu, která by nám ulevila. Já nemám normálně ráda horko a už vůbec ne pocení, ani z horka. Už desátý den nevydám ani hlásku. Vzpomínám si na nejstrašnější pocení v mém životě při dlouhotrvajících vysokých horečkách. Byla jsem v nemocnici na očním, protože jsem dostala alergii na posečenou louku, měla jsem vysokou teplotu a v místě nebyl lékař, aby mi předepsal antibiotika. Takže jsem měla z horeček zánět oka. A horečky trvaly už tři týdny, nevěděli si se mnou rady. Jednou přinesli velký černý gumový pytel, do kterého jsem musela vlézt. Kapuci mně utáhli tak, že přesahovala až...

Už čtrnáct dní před příjezdem vnoučátek, jsem vyhledávala výlety se zábavou pro děti. Manželovi jsem napsala dlouhý seznam věcí, které má nakoupit. Ve středu mi najednou po obědě zavolal, že má plné auto nákupu a auto mu scíplo na velké křižovatce a že už volal odtah. Naštěstí mu v opravně půjčili svoje volné auto. V pátek bylo auto hotové ( byl vyměněn odstřikovač paliva - nevím, jestli je to ten správný výraz ) a manžel jel na faru odvézt spoustu věcí, protože při naložení dětí s kolama , koloběžkama, kol. bruslemi, helmami a sedačkami by nám to do auto nevešlo. Všechno tam odvezli, povlekli postele, posekali znovu trávu a večer jeli zpátky. O půl desáté večer mi volal, že auto nejede a odtah přijede do dvou hodin. Opět to byl odstřikovač - druhý. Při první opravě vypadal v pořádku. Nedá se to dopředu poznat, kdy vyplivne. Auto nechal odtáhnout k servisu - je to na konci města a stálo tam osaměle. Když přišel domů, tak jsem mu řekla, že v novinách jsem četla, že letos vykradli auta...

Možná je to jen zrovna ta bábovka, kterou běžně pečete, pro nás znamená rodinnou tradici po manželově babičce, která ji vždy pekla vnoučatům k narozeninám. Všichni se na ni těšili, byla to pro ně vzácnost. Já ji také peču při zvláštních příležitostech ( návštěva, příjezd vnoučat nebo mých dětí, na žádost - hlavně zeť ), manžel si ji objednává k narozeninám vždy. A proto jí říkáme narozeninová, tak jak jí říkala oma. 12 dg másla, 250 g cukr moučka a 3 žloutky se vyšlehají ( utřou ),přidá se trochu vanilky ( van. cukr ), citronová kůra nastrouhaná, 1/8 l studeného mléka, 1 prášek do pečiva, 20 dg polohr. mouky, 10 dg mletých ořechů, kakao a nakonec sníh ze tří bílků. Peče se zvolna 3/4 hodiny. Pocukrujeme. Bábovka byla během hodiny snězená. Taky máte rádi sladké ? Já velice.

Minulý víkend byl na faře pracovní v mnoha směrech. Můj muž šel zase řezat kulatinu. Některé kusy jsou velcí macci - průměr až 70 cm. Sousedi si mysleli, že budeme dělat nový krov. Já jsem utřela prach a dala se do drhnutí dřevěných podlah.Drhla jsem ji rýžákem a vodou s jarem a práškem v místech, kde byla vylitá láhev oleje ( to nám udělali kluci, kteří se tam v týdnu ubytovali a ukradli nám úplně novou motorovou pilu, ještě jsme ji ani nevybalili, nové stereo rádio a motorovou ruční sekačku ( taky novou ). To se stalo před třemi lety a ještě ten olej po nekonečném mytí je vidět. Pak jsem podlahu dvakrát umyla čistou vodou a přetřela pak suchou hadrou. Práce trvala přes čtyři hodiny - dělalo to 50 m2. Na oběd jsem uvařila rizoto s okurkovým salátem. Mezitím se manželovi porouchala pila, snažil se najít příčinu, ale po dvou hodinách to vzdal a byl děsně naštvaný. Vysvlékla jsem 7 postelí. Pomohla jsem mu vynést staré koberce ( po bývalých majitelích ), aby je vyklepal. A pak staré vále...

Červenec je doba, kdy se mohou vysazovat i set další zeleniny. Minulý víkend na faře jsem zasadila pnoucí fazole, bílou ředkev, ranou kapustu kadeřávku ( řežu z ní listy i v zimě ), zasela karotku a červenou řepu - jen dva řádky, manžel ji nemá rád sterilizovanou, prý smrdí bahnem. tak ji vyrývám ve velikosti v průměru asi 5 - 6 cm a dělám z ní salát ( který jim všem chutná ), sazenice zimního póru, jakmile vyroste dvakrát tolik, tak ho nahrnu, aby měl vysokou bílou část - nechávám ho na zahradě přes zimu a pak na jaře vyrývám silné pórky. Na podzim ještě postupně seřežu nať podle potřeby na chleba s pomazánkou. Také jsem zasadila do květináčů zakořeněné odnože jahod, které zalévám a pokryla jsem je netkanou textilií,aby se voda rychle neodpařovala. Dala jsem je na stinné místo pod stromy a v srpnu budu vysazovat na stanoviště. Odstranila jsem jahody, které rodili už třetím rokem, a na jejich místo jsem vysela ty fazole. Budu muset pro jahody udělat nový záhon, protože se jahody nemají...

Minulý týden jsme si vzali vnoučata k nám. Přijeli jsme pro ně a oni nás už čekaly i s maminkou v garáži s baťůžkema, plyšákama, koly, koloběžkou a velkou taškou s oblečením. Naše princeznička byla v krásných šatičkách ( samozřejmě v růžových ) a přilítla ke mně : babi, podívej, co mám ? a ukazovala mi ruce a nohy. Páni, měla nehty na rukách nalakované na zeleno a na nohách na červeno. Zářila jako sluníčko. Kdo ti je nalakoval ? Teta Helča. A zatočila se v šatičkách kolem dokola a suknička vlála. Byla šťastná a já s ní. Protože odpoledne spala, tak byla vzhůru celou cestou a doma šla spát až před půlnocí. To vnouček usnul už v autě. Přenesli jsme ho zrovna do postele a ve spánku jsem ho převlékla - pomáhal mi vyslékat rukávy a kalhoty - to vše se zavřenýma očima- a ráno nic nevěděl. Uvařila jsem jim to, co mají rády a o co poprosili - meruňkové knedlíky, grilované kuřátko - hlavně s křupavou kůžičkou. Upekla jsem jí mřížkový křehký koláč s rebarborou. Za odpoledne zbyly jen drobky. Z...

Milé zahrádkářky, to nám ten čas utíká, je červenec a na zahradě všechno vesele kvete. A práce je pořád dost. Kupodivu ( musím to zaklepat ) máme letos o hodně méně slimáků, ale více hlemýžďů, které mám ráda, vypdají roztomile s těmi domečky - připadají mi jako karavany. Ale sežerou toho taky dost. Už jsem letos zasadila 6x bazalku a ožrali ji - ne tolik jako slimáci, ale stačilo to k odumření bazalky. Asi jim náramně chutná - jsou to labužníci. Stračky ( ostrožky ) postupně odkvétají, chystám se je příští týden ostříhat na 10 cm, aby na konci srpna zase vykvetly. také jich hodně vytrhám, protože se mi rozmohly. Mám ráda, když květiny tancují po záhonech, ale potřebuji místo pro rozpínající se cukety. Mám ráda modré a růžové stračky, které jsou vysoké i 2 m ( existují i menší stračky ). Stračce vyhovuje slunné stanoviště a výživná půda. Vysazují se na jaře, v srpnu a v září. Po odkvětu a seříznutí je přihnojuji kravským hnojem v granulích. Nechám si teď několik vysokých straček na seme...